Volby v Baskicku a v Galicii

V Baskicku to byla první a největší porážka nacionalistů za posledních třicet let tedy od doby, kdy po smrti generalisima Francisca Franka se nacionalistické strany staly legálními. Ze sedmdesátičlenného baskického parlamentu získaly tři nacionalistické strany pouhých 37 křesel, tedy o jedno méně, než je nutné k sestavení vlády a k obsazení funkce lehendakariho, baskického zemského presidenta. Znamená to, že poprvé za 29 let nezvítězily strany, které si jako svůj konečný cíl kladou odtržení Baskicka od Španělska. Do místního parlamentu bylo zvoleno 24 socialistů, 13 lidovců a jeden poslanec za stranu Jednota, pokrok a demokracie. Obsadí tedy přesně polovinu křesel plus jedno, jak to vyžaduje zákon, aby mohli zemi vládnout.

Zatím je to však jenom teorie, neboť je otázka, jestli se na baskické úrovni spojí socialisté s lidovci, když na celostátní platformě mezi sebou zuřivě bojují o moc. Však také dosud vládnoucí Baskická nacionální strana PNV ihned po oznámení výsledků voleb vydala prohlášení, v němž případné spojení lidovců se socialisty označuje za "politickou agresi" a za "nepřirozené spojení", které by mělo "za cíl pouze vyšachovat PNV" z vedení baskické autonomie. Na druhou stranu v témže prohlášení nacionalisté odmítli jakoukoli spolupráci s vítěznými socialisty. Představitelé PNV se sami považují za vítěze voleb. Argumentují tím, že určitý počet voličů odevzdalo neplatné volební lístky, když uposlechli výzvy extremistických nacionalistů, kteří nebyli připuštěni k volbám. "Tyto hlasy, "tvrdí představitelé PNV o neplatných lístcích, "představují sedm poslaneckých míst a patří nám".

Ústřední vláda socialistů se už nechala ústy svého druhého muže, generálního vicesekretáře strany José Blanca, slyšet že to "jak naloží baskičtí socialisté s výsledky voleb, kterých dosáhli, si rozhodnou oni sami". A jedním dechem ovšem dodal, že si umí představit, že by "baskické změny dokázali provádět bez spojení s dalšími stranami". Faktem je, že pokud se socialisté spojí s lidovci, bude to spíše ku prospěchu lidovců a to nejen proto, že jsou na celostátní úrovni v opozici. Zvláštní je, že se nikdo zatím nepokusil vysvětlit, proč k nečekanému propadu nacionalistů v Baskicku došlo. Baskové mohou už mít dost vypjatého nacionalismu, který škodí jejich pověsti i kapsám. Ostatně minulý měsíc, když ETA zas někde v Baskicku nastražila bombu, vyšli do ulic protestovat proti takovému násilí. Nebo v současné krizi dávají přednost řešení hospodářských problémů před prosazováním extrémně nacionálních požadavků. Není vyloučené, ba je pravděpodobné, že jde o obě příčiny najednou.

Zatímco v Baskicku se z voleb, které bychom na český způsob mohli nazvat zemské - jako v Rakousku nebo Německu - radují socialisté, v Galicii zvítězili lidovci, a to přesvědčivým způsobem. Získali 39 poslaneckých mandátů a jsou schopni vládnout zcela sami. Je to o to víc překvapivé, protože se tak stalo čtyři roky poté, co ve volbách zvítězili socialisté. Španělský tisk to komentoval slovy, že to je "v demokratických poměrech neobvyklé". Komentátoři hodnotí vítězství lidovců v Galicii jako jejich první vítězství před všeobecnými volbami. Zatímco volby v Baskicku mohou být důležité, protože by mohly znamenat orientaci této autonomie na celošpanělskou problematiku, volby v Galicii jsou významné hlouběji. Ukazují, že by se lidovci, sužování různými korupčními aférami a nenaplněnými sliby, mohli o příštích všeobecných volbách v roce 2012 vzpamatovat a vyhrát.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .