Volby v Baskicku

Podobně jako v předčasných volbách před čtyřmi lety zvítězila Národní nebo chcete-li Nacionální baskická strana PNV. Od loňského podzimu navrhuje svým voličům plán svého předáka a dosavadního baskického premiéra Juana Josého Ibarretxe (chuana chosého ibarretše), že se bude zasazovat o nový statut Baskicka. Už dnes má baskická autonomní vláda pod palcem školství, policii - přibližně sedm tisíc mužů - vybírání některých daní a financování místní samosprávy. Nacionalisté by chtěli prosadit, aby se Baskicko stalo státem volně přidruženým ke Španělsku. Zatím o samostatnosti nemluví, ale rozumí se samo sebou, že nakonec by chtěli mít své vlastní zastoupení v Evropské unii a vést samostatnou zahraniční politiku. Na bedrech Madridu by zůstala pouze obrana poloostrova.

Zdálo by se přirozené, že nacionalisté dostanou podporu radikálních separatistů z ETA, kteří do roku 2002 měli také své politické zastoupení ve straně Batasuna. Ta byla tehdy zakázána a nesměla se zúčastnit posledních voleb. Proto její předáci v poloilegalitě vyzvali své stoupence, aby dali své hlasy nikoli Ibarretxeho nacionalistům, nýbrž narychlo vzniklé Komunistické straně baskických zemí. Dosavadní vládní koalice nacionalistů, baskické solidarity a sjednocené levice - ovládané tradičními komunisty - ztratila proti roku 2001 čtyři poslanecká křesla a má jich 29. Z toho nacionální strana PNV má 22 křesel, tedy sice dnes nejvíc, ale také nejmíň od roku 1998, kdy muselo odstoupit staré vedení strany. Někteří hovoří o tom, že by se historie mohla opakovat a Ibarretxe padnout. Komunistická strana Baskických zemí - množné číslo je odkazem na skutečnost, že Baskové žijí také ve španělské Navaře a v jižní Francii - získala devět křesel.

Jenže, do spolku s umírněnými nacionalisty jít nechce. Několikerý pokus zakázat Komunistickou stranu baskických zemí ztroskotal, neboť se soudům nepodařilo prokázat její propojenost s teroristy z ETA.

Nacionalistická koalice by se mohla spojit s konzervativní Lidovou stranou, která letos v Baskicku získala 15 poslaneckých míst. V posledních dvou letech své vlády - skončila na jaře minulého roku - s baskickými nacionalisty však vůbec nekomunikovala.

Zbývají ještě dvě kombinace. Jedna by byla z hlediska fungování parlamentu vůbec nejlepší. To kdyby se dosavadní vládnoucí koalice - 29 křesel - spojila socialistickou stranou - 18 křesel. Socialisté, kteří jsou ve Španělsku právě u moci, potřebují ke svému vládnutí podporu různých národních stran, z nichž je ta baskická spolu s katalánskou největší, a tudíž nejžádanější. Kromě toho právě socialisté změnili vládní taktiku a na rozdíl od lidovců s nacionalisty jednají a přejí Baskům více svobod, nikoli však konečnou samostatnost. A na tom by asi ztroskotala jejich koalice. Ostatně, socialisté takový vývoj už dnes odmítli. Spojuje-li všechny občanské strany ve Španělsku vůbec něco, pak je to odpor k drobení celistvosti státu. A tak by bylo pravděpodobnější spojení konzervativních lidovců se socialisty, celkem 33 křesel. To je ovšem nemožné, neboť na celostátní úrovni jsou to konkurenční strany, i když v boji proti separatistům často postupují společně.

Baskové nemají historickou zkušenost samostatného státu. Od patnáctého století patřili pod kastilské království a autonomii získali až v minulém století. Však také Baskové ve své většině úplnou samostatnost nechtějí. Nacionalisté získali pouze necelých 4O% hlasů. A to od méně než 70% voličů, kteří tentokrát přišli k urnám. To znamená, že většina Basků žijících v Baskicku chce spíš klid a soustředění na práci. Jejich země je přeci jen jedním z nejprůmyslovějších regionů Španělska, a to jim dává dodatečné ekonomické výhody k existující politické autonomii.

Aby byl obraz baskického puzle plastičtější, zbývá dodat, že pro úplnou samostatnost Baskicka jsou kromě nacionalistů jenom teroristé převlečení za nové komunisty. Naproti tomu za jednotu Španělska demonstrují nejhlasitěji pravicoví pohrobci diktátora Francisca Franka, falangisté. Možná že z baskické šachové situace není východisko. Jistou naději však vnáší do hry počet dam, které se partie účastní. Do baskického parlamentu bylo zvoleno 38 žen a jenom 37 mužů. Snad právě ony ovlivní partii ve prospěch smírného a trvalejšího řešení.