Volby na Kubě

Vítězné volby se konaly také minulou neděli. Komentátoři, kteří si jich všimli, se je snažili oživit poukazem, že není jisté, jestli se Fidel Castro z nich neodstoupí a nedožije v klidu jako politický důchodce. Za nitky kubánské revoluce přece jen tahá už od roku 1959, tedy už plných 49 let.

Lidský dotek, který nám zprostředkovali komentátoři a reportéři o kubánských volbách, si nevycucali z prstu. Fidel Castro se totiž už půldruhého roku neukázal na veřejnosti, což některé politology vedlo k úvaze vzbuzující pravé novinářské napětí, že by už nemusel kandidovat. Nic takového se ovšem nestalo. Na Kubu minulý týden přiletěl brazilský president Inacio Lula, který na ostrov přivezl miliardu dolarů jako půjčku pro režim v Havaně. Větší část má být využita k placení brazilských prospektorských firem, jež budou hledat v kubánských teritoriálních vodách ropu. Menší část, přesněji sto milionů dolarů, má sloužit jako úvěr k nákupu brazilských potravin. Je-li pravda, co píše BBC, totiž, že Brazílie je po Spojených státech největším zahraničním dodavatelem potravin na ostrov, pak se nabízí otázka jak funguje blokáda, o níž tak často Havana hovoří.

Ale vraťme se k tématu. Brazilský president mezi obchodními jednáními prohlásil, že se sešel s Fidelem Castrem a ten že se mu jevil jako velmi svěží a schopný znovu se ujmout vlády. "Chtěl bych vypadat v 81 jako on, plný elánu," řekl Lula da Silva doslova. Pravdou ovšem je, že Castro se do volební místnosti nedostavil, volil do přinesené urny doma.

Opozice na Kubě vyzvala své spoluobčany, aby nešli k volbám. Neformální hnutí Shromáždění občanské společnosti podle své předsedkyně Marty Beatriz Roque-ové poradila voličům, aby na hlasovací lístky napsali "NE". Každý lístek totiž obsahuje pouze jedno jméno a voliči si nemají z čeho vybrat, mohou pouze zvolit toho, který jim byl vybrán. A tak vlastně nejde o žádné volby, říkají představitelé kubánské opozice, nýbrž pouze o potvrzení předem vybraných 615 kandidátů. Režim ovšem tvrdí, že výběr kandidátů probíhal předtím a voličům byli představeni jenom ti nejlepší. Nebo chcete-li - ti nejvybranější. V každém případě však vždy jeden za každý volební okrsek. V pondělí jsme se dozvěděli, že všichni byli volbami potvrzeni. Sčítání hlasů na Kubě se provádí za zavřenými dveřmi lidmi, kteří byli vybráni režimní nomenklaturou. Říká se, že minulých voleb se nezúčastnila nebo svůj volební lístek znehodnotila plná desetina voličů, tedy asi osm set tisíc Kubánců. Včera ovšem kubánská ústřední volební komise oznámila že se voleb zúčastnilo 96% voličů, 91% se jich vyslovilo pro navržené kandidáty. Poslankyň je téměř polovina, poprvé zvolených poslanců je 63%. A tak bychom mohli pokračovat. Lidem v Česku, kteří zažili socialismus, není třeba tohle všechno dlouze vysvětlovat. Sami to zažili na vlastní kůži. Nepřekvapuje, že opozice regulérnost voleb neuznává.

Co se očekává od nově vybraných poslanců? Raúl Castro, bratr Fidela, který je dnes v jeho zastoupení nejvyšším představitelem země, už v červnu minulého roku hovořil o nutnosti strukturálních změn. A konkrétně prohlásil, že bude třeba "zrušit absurdní zákazy". Konkrétnější jsou neoficiální kubánské hlasy. Podle nich je potřeba otevřít hranice, aby lidé mohli svobodněji vyjíždět z ostrova a přijíždět na něj. Také by se měl zrušit zákaz prodeje soukromých nemovitostí a starých amerických aut do zahraničí, a podpořit byse měli soukromí zemědělci, aby dodávali zboží na kubánské trh. Těch požadavků co by se mělo zlepšit je celý seznam. Bude-li se kubánský režim chovat jako čínský, určitě se vydá tímto směrem, aniž by pustilo z rukou politické opratě.

24. února zasedne v Havaně nové Národní shromáždění a zvolí kubánský nejvyšší výkonný orgán 31-člennou Radu ministrů. Z ní pak vzejde president. Komentátoři nás chtějí udržet v napětí, jestli jím bude opět vybrán Fidel Castro. Přitom je to vcelku jedno. Dokud tento muž bude žít, dotud bude mít rozhodující vliv na kubánskou politiku, ať už se nechá zvolit presidentem či nikoli.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .