Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok

Hlavní zápletkou návrhu, který sepsal ministr financí Miroslav Kalousek, jsou potíže s inflací. Právě růst cen a spolu s ním posilování koruny způsobily dvě nemilé úpravy dosavadních rozpočtových rámců.

Dohromady o padesát miliard korun se zvýší náklady na penze a na splátky státního dluhu. Zároveň se sice díky inflaci vybere o 15 miliard víc, než se čekalo, na dani z příjmu, tím se ale nic nemění na celkové bilanci.

V příštím roce bude třeba ušetřit 33 miliard, aby se udržely plánované výdajové limity, v roce 2010 dokonce 50 miliard.

Lze ocenit, že ministr Kalousek nechce porušit slib a nepřekročit mantinel ve výši 1100 miliard, kterou nesmějí výdaje v příštím roce překročit a kterou slíbil už před rokem. Zmíněné částky chce tedy ušetřit přísnými škrty v jiných kapitolách rozpočtu a premiér Mirek Topolánek ho v tom podporuje.

Tak zní plán, proti kterému se zvedla kritika. Očekávala se od stínového ministra financí Bohuslava Sobotky. Ten upozornil, že se vláda v návrhu rozpočtu na rok 2009 i ve výhledu na rok 2010 spokojila s tím, že rozpočtový deficit nepřekročí 1,5 procenta HDP. To je ovšem zhruba stejný podíl, jakou měl rozpočtový schodek v roce 2007, než reforma začala.

Navíc se takového výsledku dosáhne, pokračuje Sobotka, pouze za cenu drastických a plošných škrtů ve všech rozpočtových kapitolách, kde stát nemusí platit své zákonné závazky. Sníží se tedy peníze na podporu zemědělství, kultury, průmyslu, životního prostředí, dopravy, a tak dále. Přísně škrtat by se nemělo jen ve školství, výzkumu a armádě, kde se ovšem hodně škrtalo už v rozpočtu na letošní rok.

Hlavním problémem je podle Sobotky vyhlídka, že se opět nezvýší platy státních zaměstnanců i v těch resortech, kde by se škrtat nemělo. Tím se může snížit výkon státní správy.

Tolik levicová kritika, pravice útočí z jiné strany. Liberálním ekonomům nevadí, že se bude škrtat v rozpočtech ministerstev, protože jsou přesvědčeni, že se tam najde dost zbytečných výdajů. Zaráží je však jiný rozměr rozpočtového návrhu. Je dobře, že Kalousek drží limity na rozpočtové výdaje, zároveň však neplní jiný vládní slib. V programovém prohlášení vlády se totiž říká, že se sníží mandatorní výdaje, tedy sociální dávky, splátky státního dluhu a platy státních zaměstnanců. Přesněji řečeno, sníží se jejich podíl na rozpočtu.

Tento podíl se letos proti loňsku skutečně mírně snížil, v příštím roce se ovšem vinou inflace opět zvýší a to dokonce nad úroveň roku 2007, tedy v období před reformou. K čemu tedy reforma vlastně byla, opakují paradoxně po levicovém politikovi.

Právě mandatorní výdaje nejvíc ohrožují stabilitu rozpočtu, protože mají tu nepříjemnou vlastnost, že neustále rostou a obvykle rychleji, než rozpočtové příjmy. To je případ rozpočtového výhledu na příští rok.

Ve chvíli, kdy česká ekonomika roste stále pětiprocentním tempem, je takový výsledek tristní. Co se stane, až hospodářství zpomalí ještě víc.

Ministr financí a celá vláda tedy budou muset leccos vysvětlovat. Těžko předjímat, co vlastně řeknou. Politická logika jim radí použít argument, že jejich rozpočet je nutným kompromisem mnoha vlivů a že tedy není divu, že se nelíbí ani nalevo, ani napravo. To je vždy problém každého realistického návrhu, že ho napadnou ideologové z obou stran politického spektra.

Pokud se vládní obrana omezí na ekonomický rozměr, tak ministři mohou zdůraznit, že za potíže s mandatorními výdaji mohou především vnější vlivy, které způsobily větší část inflačních tlaků. A mohou upozornit, že rozpočet by byl v lepší kondici, kdyby se nesnižovaly daně podnikům a také občanům. I když v tomto případě vydělají spíše lidé s vyššími příjmy. Navíc se sníží sociální pojistné, o 1,9 procenta hrubé mzdy pro podniky a o 1,1 procenta pro zaměstnance a to bude nepochybě významným pozitivním impulsem pro pracovní trh. Představitelé vlády mohou dodat, že provádějí penzijní reformu, která veřejným financím pomůže v dlouhodobém horizontu.

Diskuse o návrhu rozpočtu na rok 2009 se teprve rozběhne, v každém případě je možné udělat jeden závěr už dnes. Ať nastoupí po volbách v roce 2010 pravicová, nebo levicová vláda, bude provádět další reformu veřejných financí. Tomu se už nelze vyhnout.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .