Vítěz z Bukurešti se jmenuje Putin...

Přestože ještě včera velmi důvěryhodný zdroj z Kremlu uváděl, že Putin by mohl vystoupit i veřejně a že tón jeho projevu nebude tak tvrdý a konfrontační jako jeho vystoupení loni 9. února na bezpečnostní konferenci v Mnichově, ruský prezident se nakonec spokojil jen s jednáním se špičkami severoatlantické organizace, konkrétně s "otci zakladateli" Rady NATO-Rusko a s představiteli dalších členských států. Jak ČTK potvrdil český prezident Václav Klaus, tón Putinovy asi 20minutové promluvy byl ne-li smířlivý, pak přinejmenším nekonfrontační a vybízející k představě, že mimořádně úspěšný první muž ruského státu už vytyčuje cestu, po níž by se - pokud jde o vztahy s aliancí - měl ubírat jeho nástupce Dmitrij Medveděv. Ten se ostatně v Bukurešti představil také.

Proč ale mluvit o Putinovi a Rusku jako o vítězích? Je to docela prosté: Vytrvalé upozorňování Ruska, že se nehodlá jen tak smířit s přístupovými jednáními o členství v alianci pro Ukrajinu a Gruzii, zřejmě nakonec zabralo a tradiční členské země NATO v čele s Francií a Německem dosáhly svého - akční plán členství byl v Bukurešti nakonec předložen jen Chorvatsku a Albánii. Makedonská delegace po vetu Řecka kvůli názvu své země svého nedosáhla a z Bukurešti dotčeně odjela. Velké nadšení rozhodně nejevili ani představitelé Gruzie a Ukrajiny. Gruzínští diplomaté průběh jednání v rumunské metropoli dokonce označili za "vznik osy Moskva-Berlín-Paříž". Ukrajinský prezident Juščenko, který je hlavním garantem snah této země o vstup do NATO, prohlásil, že je si jist, že Ukrajinci svého dosáhnou už letos v prosinci, kdy se o jejich začleňování do aliance bude jednat znovu, a stejně optimistický byl i jeho gruzínský kolega Michail Saakašvili. Oprávněnost tohoto optimismu ostatně potvrdil i generální tajemník NATO Jaap de Hoop Schefer, který na závěrečném brífinku prohlásil, že příští členství obou těchto zemí v alianci je jisté.

Mluvíme-li o vítězích a "těch druhých", za úspěch aliance by se snad dala považovat dohoda mezi USA a ČR o výstavbě radaru ve vojenském prostoru Brdy a jeho začlenění do obranných struktur aliance. Příznačné přitom je, že - jak opět potvrdil Václav Klaus - Vladimír Putin se při jednání Rady NATO-Rusko o této otázce vůbec nezmínil. Jinak ruská delegace několikrát zdůraznila, že ruská strana s uspokojením kvituje, že její námitky proti nové americké protiraketové obraně jsou severoatlantickými partnery brány vážně. Dá se očekávat, že tento velmi citlivý problém ale přijde na přetřes už tuto neděli v jihoruském Soči, kde se Putin setká se svým americkým protějškem Georgem Busem. Mimochodem - během dnešních jednání se oba muži přímo ostentativně oslovovali křestními jmény a dávali tak najevo vskutku dobrou vůli.

Rozkol v alianci, týkající se otázky přijímání nových členských zemí, je evidentní. Američané, Kanaďané a jejich východoevropští spojenci, kteří mají s někdejší sovětskou říší zla své špatné zkušenosti, jednoduše chtějí, aby postsovětský prostor, který Rusko muselo vyklidit, obsadil a před novým ruským vlivem ochránil Západ. Tradiční evropské země, jež v porovnání se situací Severní Ameriky od Ruska nedělí Atlantický, Ledový a Tichý oceán, uvažují opatrněji a zřejmě si o dost lépe než prosťáčkovsky přímočarý Bush uvědomují, že ruské bezpečnostní obavy jsou v mnoha ohledech legitimní. Jak to celé dopadne, to se se vší určitostí dovíme až zhruba za rok, kdy Bílý dům i Kreml už budou mít nové nájemníky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .