Virová invaze postihla koaly

Koaly nepatří k živočichům bezprostředně ohroženým vyhubením. Přesto je jejich situace svízelná. Hrne se na ně jedna pohroma za druhou. V první polovině 20. století se jim stala bezmála osudnou hebká kožešina. Lov zdecimoval stavy koal především na jihu australského kontinentu. Ohrožuje je i rozsáhlá devastace životního prostředí. Lidé zatím stačili zničit 80% eukalyptových lesů, kde koaly původně žily. Mnoho koal skončí pod koly aut, když na toulkách za potravou či pohlavními partnery přecházejí přes frekventované silnice. Koaly trápí také infekční choroby. Značnou hrozbu pro ně představují mikrobi zvaní chlamydie. Vyvolávají u koal zánět očí a močového měchýře. Nakažená zvířata oslepnou nebo jsou neplodná. V poslední době se v populaci koal rozmáhá virus označovaný jako KoRV. Vyvolává leukémii nebo rakovinu mízních uzlin. Ochránci přírody odhadují, že ve volné přírodě umírá na rakovinu, vyvolanou virem, každá dvacátá koala. V zajetí hyne na nádorové bujení až 70% koal.

Tým vědců z University of Queensland vedený Paulem Youngem zjistil, že nákazová situace koal je mnohem složitější, než se původně zdálo. Virus KoRV pronikl do dědičné informace koal a zabudoval své geny do DNA hostitele. Zvířata proto onemocní, i když se s živým virem nikdy nepotkala. Dědí kompletní dědičnou informaci viru s ostatními geny od rodičů. V těle koaly se podle ní tvoří nové viry a nutí buňky ke zhoubnému bujení. Youngův tým odhalil, že se jednotlivé koaly liší v množství a aktivitě virové dědičné informace, kterou si nesou v DNA. Zvířata z ostrovů při jižním pobřeží Austrálie byla invaze viru KoRV zatím zcela ušetřena. Na severu a východě australské pevniny už dědí virus všechny koaly.

Průniky virů do dědičné informace savců jsou celkem běžnou záležitostí. Většina z těchto genetických invazí se ale odehrála před statisíci či dokonce miliony lety. V lidské dědičné informaci se tak postupně nahromadilo tolik virové DNA, že v ní dnes zabírá přinejmenším osm procent. Geny tvoří v lidské DNA nejvýše dvě procenta. Jen málokterá virová DNA si přitom udržela schopnost i nadále produkovat plnohodnotné viry. Z mnohých virů zbyly jen jednotlivé geny a drtivá většina virové DNA se časem proměnila na nefunkční genetický "šrot". Koaly prodělávají virovou invazi právě teď a nabízejí genetikům možnost studovat její průběh.

Virus KoRV se nápadně podobá opičímu viru GALV, napadajícímu asijské gibony. Na koaly jej zřejmě poprvé přenesli hlodavci. K úspěšnému tažení Austrálií stačilo viru méně než sto let. Nakonec zřejmě zachvátí celou populaci koal. Zatím není jasné, zda jsou koaly jedinou obětí, nebo zda už virus stačil nakazit i jiné vačnatce. Řada odborníků nevylučuje ani nákazu člověka. Nizozemská viroložka Antoinette van der Kuylová je přesvědčena, že virus může díky svému opičímu původu pronikat i do lidského organismu.

"Musíme se celkem vážně zabývat možností, že tento typ virů představuje původce nastupující vlny infekcí přenášených zvířaty," varuje v rozhovoru pro časopis The Scientist americká viroložka Maribeth Eidenová z National Institute of Mental Health.