Vieste

Ještě před druhou světovou válkou bylo skoro odtrženo od civilizace. Příjezdová silnice do Vieste byla vybudována teprve před padesáti lety. Dnes zde panuje čilý, ale snesitelný turistický ruch. Město i jeho okolí stojí za návštěvu. Přes svoji vzdálenost od hlavních center italské historie, má Vieste svou starobylou část. Naleznete zde katedrálu z 11. století, hrad ze 13. století, který bohužel není přístupný, protože je majetkem armády, i ne příliš rozsáhlou síť starých uliček. Zvláštní kouzlo má stará židovská čtvrť. Skutečně nezvyklým dojmem působí domy na skalnatém pobřeží, z velké části zničené jedním z častých zemětřesení. Na památku této katastrofy byly polorozbořené domy zachovány v částečně zničeném stavu a zčásti citlivě a vkusně opraveny pro další bydlení. Historické centrum města je nejpůsobivější v pozdních večerních hodinách, kdy město ožívá. Místní obyvatelé jsou příjemní lidé, alespoň se tak zdá pro jejich přátelský vztah k českým turistům. V útulných pizzeriích a restauracích vám často usnadní komunikaci příjemný slovenský personál.

Pro obyvatele Vieste má zvláštní význam tzv. "Kámen hořkosti". Tento kus skály je součástí stěny domu na malém prostranství mezi domy nedaleko židovské čtvrti. Pokud neznáte důvod jeho pojmenování, ani si ho nevšimnete. Obyčejný kus skály a nad ním malá měděná deska s nápisem. Kámen hořkosti je památník na nepředstavitelnou krutost, které byl svědkem. V roce 1554 zde turečtí piráti popravili utětím hlavy 5000 obyvatel města, které nemohli odvést a prodat do otroctví. Ulice z tohoto místa se svažují dolů a při popravě se staly korytem potoků prolité krve. Přestože od události uplynulo skoro 500 let, je toto místo místními obyvateli stále vnímáno s náležitou úctou. Na kámen se nesmí sedat nebo lézt. Platí to i pro nezbedné ratolesti a turisty.

Jadranská část jižní Itálie byla ve středověku dlouhodobě vystavena tureckým i pirátským nájezdům. Jako obrana, nebo spíše jako pozorovatelny, se dodnes na pobřežních skalách tyčí nevelké kamenné věže. Pobřeží jižně od města je i bez nich úchvatné. Bílé skály protkané černými vrstvami pazourku, zdobené fosíliemi pravěkých moří, miliony let modelované mořskými vlnami a větrem do nádherných a místy bizarních tvarů jsou nezapomenutelné. Zvláštního kouzla a nádechu romantiky jim dodává nespočet pobřežních jeskyní, vyhloubených mořem. Některé jsou malé a dá se do nich vjet na malé loďce, do těch větších může vplout i několik výletních lodí současně. Z nějakého důvodu se zdá, že se moře v jeskyních svažuje. Je to zajímavý jev či spíše pocit. Souvislá stěna pobřežních skal je na několika málo místech přístupná také ze souše. Mezi skalami jsou malé oblázkové pláže s průzračnou vodou, vhodné k potápění. Ale pozor, moře zde dokáže být i dost nebezpečné. U pobřeží nejsou v dohledu žádné ostrovy, a tak vlny a silné mořské proudy mohou znamenat pro nerozvážné odvážlivce značné nebezpečí.

Pokud toužíte spatřit kouzelné výtvory mořských hlubin bez nasazování vlastního života při potápění, navštivte zdejší muzeum moře. Poznáte ho podle mohutného skafandru pro hlubinné potápění stojícího ve vstupních dveřích muzea.

Moře u Vieste

K pobytu ve Vieste je optimální doba v červenci, kdy teploty jsou jen kolem 30 °C a moře je dost teplé na to, aby se v něm dalo vydržet značně dlouho.