Většina planet podobných Zemi ve vesmíru teprve vznikne

28. říjen 2015

Jedním z nejdůležitějších motivů lidstva při zkoumání vesmíru je najít v něm planety podobné Zemi. Planet, které svými parametry odpovídají Zemi, může být nyní v naší Galaxii asi jedna miliarda. A počet galaxií ve viditelné části vesmíru je odhadován na 100 miliard.

To je ovšem zhruba současný stav. Vesmír a jeho struktury se stále vyvíjejí, stále v něm nové hvězdy a hvězdné soustavy vznikají a staré vyhasínají. Vesmír je starý zhruba 13,7-13,8 miliard let a ještě mnoho miliard nebo dokonce bilionů let vývoje má potenciálně před sebou. Jeho vývoj a s ním i vznik nových světů v něm proto nejsou ještě ani zdaleka uzavřeny. Touto otázkou se nedávno zabýval astrofyzik Peter Behroozi z Vědeckého institutu vesmírného dalekohledu (Space Telescope Science Institute). Při své analýze se opíral o data, pořízená Hubbleovým vesmírným dalekohledem a také Keplerovým vesmírným dalekohledem, který je speciálně zaměřen na hledání planet u jiných hvězd.

Stěžejním poznatkem jeho zprávy je, že proces vzniku nových hvězd a planet ve vesmíru ani zdaleka neskončil, naopak, je spíše na svém začátku. Přestože vesmír sám vznikl již před zmíněnými 13, 7 miliardami let a naše sluneční soustava je stará asi 4,6 miliard let, do vzniku Země ve vesmíru mělo čas vzniknout pouze 8% z celkového počtu obyvatelných planet typu Země, které v něm mohou díky materiálním podmínkám vzniknout. Od vzniku Země až do konce vesmíru jich proto může vzniknout ještě 92% z celkového počtu světů. A budou vznikat i poté, co naše Slunce zhruba za 6 miliard let “vyhoří” a naše planetární soustava ztratí možnost uchovávat život.

Peter Behroozi napsal, že jeho cílem bylo pochopit místo a význam, jaké Země ve vesmírném kontextu má. Ukázalo se, že Země a život na ní se vytvořily relativně brzy, oproti většině ostatních podobných, tedy potenciálně obyvatelných světů. Tím, jak Hubbleův vesmírný dalekohled nahlíží velmi daleko a tedy i velmi hluboko zpátky v čase, byl schopen astrofyzikům poskytnout poměrně podrobný obrázek o vývoji galaxií a hvězdných skupin a populací v nich. Vědci zjistili, že před 10 miliardami let byla sice rychlost vzniku hvězd v galaxiích velká, ale tohoto procesu se přesto zúčastnila poměrně malá část zárodečného materiálu, tedy zásob vesmírného vodíku a hélia. V současné době sice nové hvězdy vznikají v galaxiích mnohem menším tempem, ale mají v průměru k dispozici stále velké množství vodíkového a héliového plynu, které jim vystačí na velmi dlouhou dobu. Nejvíce nových Zemí přitom bude vznikat uvnitř gigantických kup galaxií nebo uvnitř trpasličích galaxií. Naše Galaxie (Mléčná dráha) oproti tomu již dost svého zárodečného materiálu vypotřebovala.

V současné době vznikají nové hvězdy v galaxiích mnohem menším tempem, ale mají k dispozici velké množství vodíkového a héliového plynu, které jim vystačí na velmi dlouhou dobu

Keplerův vesmírný dalekohled provedl systematický průzkum exoplanet v jedné menší části oblohy a shromáždil data, podle nichž je výskyt Zemi podobných planet umístěných v obyvatelné zóně jejich slunce (obyvatelná zóna odpovídá takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, při které se na planetách může vyskytovat voda v kapalném skupenství) v naší Galaxii poměrně častý - může jich zde být zhruba 1 miliarda, některé odhady jsou však o řád vyšší. Tomu úměrně však odpovídá asi 11krát větší počet “jiných Zemí”, které se teprve zrodí, společně se svými mateřskými hvězdami. A času na to budou mít opravdu hodně, možná až 100 bilionů let, než dohoří poslední hvězda ve vesmíru. Naše “raná” civilizace má však výhodu, že díky našemu poměrně časnému vzniku můžeme ještě svými dalekohledy zachycovat stopy vzniku a dosavadního vývoje vesmíru. Civilizace, která vznikne za bilion let, už kvůli zrychlování expanze vesmíru tuto možnost mít nebude.

Obyvatelná zóna odpovídá takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, při které se na planetách může vyskytovat voda v kapalném skupenství

Zdroje: Royal Astronomical Society, Phys.Org 1, Phys.Org 2, AstroWatch, NASA, Physics-Astronomy 1, Physics-Astronomy 2, Next Big Future, Washington Post, Futurism, Air & Space Magazine

autor: Pavel Vachtl

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.