Většina firem AI nepoužívá, jiní ji využijí skoro na všechno. Vzniká dvojí gramotnost, tvrdí novinář
Umělá inteligence se rychle vyvíjí, většina firem ji ale podle průzkumu české Hospodářské komory nepoužívá. „Opravdu se vyplatí do toho naskočit a udělat si aspoň nějaký přehled o tom, co to umí,“ doporučuje ve speciálu Online Plus vědecký redaktor serveru Seznam Zprávy Pavel Kasík. „Od technologie, která by duševně převyšovala člověka, jsme pořád ještě daleko,“ soudí redaktor Deníku N Petr Koubský.
Dvě ze tří Nobelových cen za přírodní vědy byly letos uděleny za vývoj umělé inteligence. „To je velice zásadní průlom,“ hodnotí Koubský.
„Nejpodstatnější na tom je, že i tak konzervativní těleso, jako je nobelovský výbor, vidí ten obrovský přínos technologií umělé inteligence pro současný svět – a snaží se na to po svém reagovat,“ vysvětluje vědecký redaktor Deníku N pro něj nejzásadnější zprávu v oblasti AI za rok 2024.
Čtěte také
Nástroje generativní umělé inteligence se vyvíjí velmi rychle. Většina firem a lidí je denně nepoužívá, někteří je zase využijí „skoro na všechno,“ připomíná Kasík.
„Myslím si, že nám tady vzniká dvojí gramotnost a s tím může být časem problém,“ zamýšlí se a doporučuje:
„Pokrok v nástrojích generativní umělé inteligence jde tak rychle, že se opravdu vyplatí do toho naskočit a udělat si aspoň nějaký přehled o tom, co to umí. Protože to jsou instinkty, které se budou hodit“.
„Nová síla“
Někteří ale vývoj generativní umělé inteligence hodnotí skepticky a poukazují naopak na její pomalý vývoj. Podle Koubského jde však o „optický klam“.
Čtěte také
„Když Open AI uvedlo na podzim 2022 Chat GPT, tak jsme spatřili výsledek vývoje několika let na jednou předvedený veřejnosti. A z toho vznikl pocit, že chvilku ty novinky přicházejí velice rychle, protože tam byly v zásobníku,“ objasňuje.
Další zásadní inovace už ale nemusí být tak jednoduše rozeznatelné. Se vznikem generativní umělé inteligence se začala zmiňovat i univerzální umělá inteligence, která se do několika let naučí všechno.
„Myslím si, že ten příchod bude mnohem postupnější, mnohem nejasnější,“ odhaduje Kasík. „Nebudeme mít jeden moment, kdy si řekneme jako v sci-fi povídkách, že v 9:31 si umělá inteligence uvědomila sama sebe…“
„Od technologie téhle síly, která by převyšovala duševně člověka, jsme pořád ještě dost daleko,“ usuzuje Koubský.
Podle Kasíka má smysl mít z umělé inteligence svým způsobem strach – podobně, jako se děti naučí bát ohně nebo elektřiny.
Čtěte také
„Má smysl přistupovat ke generativní umělé inteligenci jako k nové síle, kterou ještě nemáme úplně prozkoumanou. A je dobré s ní experimentovat, ale vědět, že bezhlavé nasazení nás může něco stát,“ popisuje Kasík a na závěr dodává:
„I kdyby přišla obecná umělá inteligence, tak to neznamená, že lidé přestanou existovat. Myslím, že to nejdůležitější pak bude, abychom se k sobě navzájem chovali s úctou. Protože na tom, co budou lidi dělat, bude vždy záležet – bez ohledu na to, jaká bude technologická inovace“.
Jak se umělá inteligence za poslední rok vyvinula? A jak ji využívají novináři Pavel Kasík a Petr Koubský? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Nepoužívejte umělou inteligenci ke zbytečnostem. Její spotřeba energie je neudržitelná, varují etici
Odborníci na etiku upozorňují, že současný rozvoj umělé inteligence nebude možné dlouho udržet. Je to podobné, jako bychom jezdili na nákup závodním autem.
-
Vědec Dvořák: Lidé, kteří si osvojí umělou inteligenci jako nástroj, budou profesně úspěšnější
Jak pokračuje vývoj umělé inteligence? Jaké jsou přínosy a rizika nové technologie? A proč je v Česku umělá inteligence pořád ještě strašákem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.