Velký hadronový urychlovač slaví 10 let. Česko na provoz přispívá 200 milionů ročně

10. září 2018

Dnešní Plus

Urychlovač ve švýcarském CERNu používá přes 20 států. V případě České republiky se roční příspěvek vrací ve formě zakázek pro místní firmy.

Velký hadronový urychlovač (LHC) je jedním z nejdůležitějších fyzikálních zařízení. Umožňuje vědcům pohled na nejmenší části mikrosvěta a třeba i objevování zcela nových částic.

Velký hadronový urychlovač stál více než 7 miliard eur a v obvodu měří celkem 27 kilometrů. Jeho nástupce má mít obvod až 100 kilometrů.

O sestrojení podobného zařízení se mluvilo už na začátku minulého století a po 2. světové válce se začaly budovat první urychlovače. Nebyly ale schopné poskytnout třeba informace o hmotnosti Higgsova bosonu. To dokázal až LHC, který byl zprovozněn v roce 2008.

Členských států, které urychlovač využívají pro výzkum, je v současné době 22 a každý z nich musí odvádět poplatky za provoz na základě HDP. Příspěvek České republiky tak činí zhruba 200 milionů korun ročně.

U fyziků v „městečku“ CERN: Kromě urychlování částic jezdí vědci na sdílených kolech a hrají v kapelách

Klára Doležálková natáčela u fyziků v „městečku“ CERN

CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum – má pověst místa, kde se odehrávají ty nejsložitější fyzikální experimenty na světě. Provozovna největšího urychlovače svého druhu je ale také fascinující místo setkávání lidí z celého světa, v areálu CERNu se jezdí na bikesharingových kolech, diskutuje při exotických obědech v jedné ze dvou restaurací a zdaleka tu nepotkáte jen fyziky-podivíny a držitele Nobelovy ceny za objev nové částice.

„Jde o to, jak průmysl umí reagovat na požadavky. A český průmysl je schopný získat dost zakázek v objemu, který odpovídá příspěvku. Takže nakonec ty peníze zůstávají v České republice,“ konstatuje Jaroslav Bielčík z ČVUT.

Čeští vědci jsou aktivní v několika projektech. Pracují například na udržování a vylepšování detektorových technologií, které měří energii nebo trajektorii částic.

A účast ve výzkumu přináší pro český průmysl mnohá pozitiva. „Můžeme na základě detektorů, které jsme vyvinuli pro CERN, vytvářet různé průmyslové aplikace. Moji kolegové na fakultě tak vyvíjejí podobné detektory s aplikacemi třeba do medicíny nebo ochrany životního prostředí,“ vysvětluje Bielčík.

autoři: Ondřej Ševčík , marz

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Vědecké dobrodružství v CERNu: Redaktor navštívil továrnu na antihmotu i urychlovač částic

Základním kamenem současné částicové fyziky je statistika. Data získaná měřením totiž pomohou najít souvislosti, o kterých vědci třeba jen teoretizují. Proto nepřek...

Přehrát
Jiří Drahoš: Higgsův boson byl sice objeven, ale je to stále...

V oblasti vzniku vesmíru je pořád spousta nejasného. A asi vždycky bude. Pokud bychom chtěli poznat velký třesk, museli bychom vytvořit paralelní vesmír.

Přehrát
Higgsův boson se může rozpadat na dva fermiony

Nedávno objevený Higgsův boson se podle nejnovějších výsledků z urychlovače v CERNu rozpadá nejen na dva jiné bosony, tedy na ”částice polí” s celočíselným spinem, ...