Velký hadronový urychlovač slaví 10 let. Česko na provoz přispívá 200 milionů ročně

10. září 2018
03590796.jpeg

Urychlovač ve švýcarském CERNu používá přes 20 států. V případě České republiky se roční příspěvek vrací ve formě zakázek pro místní firmy.

Velký hadronový urychlovač (LHC) je jedním z nejdůležitějších fyzikálních zařízení. Umožňuje vědcům pohled na nejmenší části mikrosvěta a třeba i objevování zcela nových částic.

Velký hadronový urychlovač stál více než 7 miliard eur a v obvodu měří celkem 27 kilometrů. Jeho nástupce má mít obvod až 100 kilometrů.

O sestrojení podobného zařízení se mluvilo už na začátku minulého století a po 2. světové válce se začaly budovat první urychlovače. Nebyly ale schopné poskytnout třeba informace o hmotnosti Higgsova bosonu. To dokázal až LHC, který byl zprovozněn v roce 2008.

Členských států, které urychlovač využívají pro výzkum, je v současné době 22 a každý z nich musí odvádět poplatky za provoz na základě HDP. Příspěvek České republiky tak činí zhruba 200 milionů korun ročně.

U fyziků v „městečku“ CERN: Kromě urychlování částic jezdí vědci na sdílených kolech a hrají v kapelách

Klára Doležálková natáčela u fyziků v „městečku“ CERN

CERN – Evropská organizace pro jaderný výzkum – má pověst místa, kde se odehrávají ty nejsložitější fyzikální experimenty na světě. Provozovna největšího urychlovače svého druhu je ale také fascinující místo setkávání lidí z celého světa, v areálu CERNu se jezdí na bikesharingových kolech, diskutuje při exotických obědech v jedné ze dvou restaurací a zdaleka tu nepotkáte jen fyziky-podivíny a držitele Nobelovy ceny za objev nové částice.

„Jde o to, jak průmysl umí reagovat na požadavky. A český průmysl je schopný získat dost zakázek v objemu, který odpovídá příspěvku. Takže nakonec ty peníze zůstávají v České republice,“ konstatuje Jaroslav Bielčík z ČVUT.

Čeští vědci jsou aktivní v několika projektech. Pracují například na udržování a vylepšování detektorových technologií, které měří energii nebo trajektorii částic.

A účast ve výzkumu přináší pro český průmysl mnohá pozitiva. „Můžeme na základě detektorů, které jsme vyvinuli pro CERN, vytvářet různé průmyslové aplikace. Moji kolegové na fakultě tak vyvíjejí podobné detektory s aplikacemi třeba do medicíny nebo ochrany životního prostředí,“ vysvětluje Bielčík.

Spustit audio
autoři: Ondřej Ševčík, Zuzana Marková

Související