Velká džirga

V Afghánistánu je takovou tradiční institucí Velká džirga. Schází se, když je třeba vyřešit něco zásadního, například zvolit krále, zaujmout postoj ke světové válce anebo přijmout ústavu. Tentokrát se Velká džirga sešla proto, aby po půlročním působení prozatímní vlády rozhodla, co bude následovat. Jednání této instituce je na náš západní vkus málo přehledné, ale sami Afghánci nemají úplně jasno, jak rozhodovat ve státotvorném sboru patnácti set delegátů, mezi kterými jsou vážené osobnosti politiky a hospodářství, kmenoví vůdci, duchovní či vlastníci půdy. Novináři včera citovali Hamída Karzáího, který oznámil, že byl zvolen prezidentem. Po několika hodinách ale vzkázal, že se zmýlil.

Pozorovatele už před tím zaskočilo, že nebyli svědky žádného hlasování, volební diskuse či konzultací mezi delegáty. Karzáí se považoval být ustaven hlavou státu potleskem, kterým členové džirgy reagovali na projev bývalého krále, ve kterém se král zřekl vůdčí role. Novinářům se nepodařilo zjistit, zda příští šéf Afghánistánu bude současně premiérem, zda si vybere ministry, anebo je zvolí delegáti, a k nejasnostem provázejícím jednání si vyslechli komentář, že "takto to na Velké džirze chodí". Pikantní je i to, že co nám připadá jako chaos, vnímají někteří Afghánci jako předem zvenčí zrežírované divadlo. Dospěje-li nakonec Velká džirga k výsledku, bude to zázrak demokracie, jak ji neznáme.