Vědci oprášili paměť stárnoucím myším
Injekce enzymu do mozku vrátila paměť starých myší zpět do mládí. V paměťových testech si vedly stejně jako jejich daleko mladší příbuzné.
S postupem stárnutí se u lidí i zvířat zhoršují kognitivní schopnosti a paměť. Molekulární mechanismus se zatím nepodařilo plně objasnit, ale podle nové studie se zdá, že tento proces není nevratný. Pro paměť je důležitá část mozku označovaná jako hippokampus. Vědci z Heidelbergské univerzity zjistili, že během stárnutí se v hippokampu snižuje exprese genu pro enzym DNA metyltransferázu (Dnmt3a2), který k molekulám DNA připojuje metylové skupiny. A právě to by podle nich mohlo být příčinou, proč starší lidé zapomínají častěji než mladí.
Vědci laboratorním myším ukázali objekt, který si myšky měly zapamatovat. Další den jim tento předmět ukázali znovu spolu s novým předmětem, a sledovali, kolik pozornosti jim myši budou věnovat. Mladé myši strávily více času pozorováním předmětu, který nikdy předtím neviděly. Dokázaly tak, že na předmět z předešlého dne si dobře pamatují. Staré myši se věnovaly oběma předmětům stejně, což naznačuje, že zapomněly, že jeden z nich už někdy viděly. Pokud jim však vědci do mozku vstříkli virus s kopiemi genu pro DNA metyltransferázu, výkon se rázem zlepšil. Předmět z předešlého dne si staré myši pamatovaly a stejně jako ty mladé strávily rovných 70 % času zkoumáním nového objektu.
I další experimenty naznačují, že pokud má myš v hippokampu příliš málo enzymu, její paměť bude zaostávat. U lidí to podle vědců může být stejné. Žádný lék, který by zvyšoval hladinu enzymu v našem mozku však zatím neexistuje.
Zdroj: Nature Neuroscience
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.