Ve velkých městech je kvalitní zdravotní péče dostupnější než na periferii. Nůžky se budou spíš rozevírat, myslí si lékař

11. leden 2024

Lidé v zemích na západ od nás se dožívají vyššího věku. Výrazné rozdíly jsou i mezi jednotlivými regiony v Česku, nejkratší život mají lidé v pohraničí, naopak nejvyššího věku se průměrně dožívají ve velkých městech.

Zpravodajský server iRozhlas vydal článek, který se pokouší tyto rozdíly vysvětlit. Zjištění vycházejí z dat o úmrtnosti v letech 2018 až 2020.

Čtěte také

„Rozdíl mezi Západem a Východem se za posledních 30 let výrazně změnil. Doba dožití je u nás kratší a úmrtnost větší než na Západě,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

„Ještě možná horší je doba dožití ve zdraví, v níž jsme výrazně horší než Západ,“ srovnává.

„Nejde jen o délku života, ale také o délku života, kdy je člověk schopen žít kvalitním aktivním životem. A tam zaostáváme za západní Evropou víc.“

Úmrtnost se liší i mezi jednotlivými regiony v Česku. Jedním z faktorů, který ji ovlivňuje, je dostupnost lékařské péče. Lepší a snáze dostupné zdravotnictví podle dat délku života prodlužuje.

Čtěte také

Délku dožití ovlivňují i další faktory. „Souvisí to také s životním stylem. Ve velkých městech žije vyšší socioekonomická vrstva společnosti a má jinou kvalitu života, co se týče životní úrovně, ale také přístupu ke svému zdraví a obecně životnímu stylu,“ vysvětluje Šonka delší život obyvatel velkých měst.

Rozdíly v přístupu ke zdravotní péči se podle něj nevyrovnávají. „Naopak bych si troufl tvrdit, že nůžky se budou spíše rozšiřovat,“ domnívá se. „Ve velkých městech je opravdu lepší dostupnost kvalitní zdravotní péče než na periferii, a to jak špičkové, tak i základní.“

Nejčastější příčiny úmrtí

Obecně jsou v České republice nejčastějšími příčinami úmrtí nemoci srdce a cév. Jedná se o dlouhodobý trend, na který se české zdravotnictví snaží reagovat.

„Česká medicína v oblasti kardiovaskulárních nemocí udělala obrovský pokrok. Technologicky jsme v podstatě dohnali západní medicínu a v mnoha parametrech jsme dokonce lepší než některé vyspělé západoevropské země,“ vyzdvihuje Šonka. „Takže výsledky se za poslední dobu dramaticky zlepšily. Ale to, co je dáno životním stylem, změnit nedokážeme.“

Čtěte také

Regionálně se liší i časté příčiny úmrtí, třeba ve východomoravských okresech je vysoká úmrtnost jak na nemoci trávicí soustavy, tak na nehody, sebevraždy a násilí. Svoji roli hraje také životní prostředí.

„Životní prostředí jako takové je obrovský faktor,“ upozorňuje a jako příklad zdůrazňuje aktuálně problematické znečištění ovzduší. „Smogová situace se kryje s oblastmi Ostravska a severozápadních Čech a vliv na zdraví rozhodně má. Ovlivňuje úmrtnost na kardiovaskulární, plicní, ale samozřejmě i onkologické choroby.“

Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , esta
Spustit audio

Související