Vánoční stromek
Mezi nejpopulárnější a nejvyhledávanější symboly Vánoc patří vánoční stromek. Není snad rodiny, kde by tento symbol nezářil o Štědrém dnu a snad u nás ani neexistuje jedno město, kde by na náměstí nestál vánoční strom. Proto bude jistě pro mnohé překvapením, že právě vánoční stromek je jedním z nejmladších symbolů Vánoc.
Ačkoliv se vánoční stromek objevoval už v 17. století v šlechtických hodovních síních na hradech a zámcích a později u bohatých měšťanů a kupců, přijali jej obyčejní lidé teprve koncem devatenáctého století.
Zvyk strojit stromeček se prosazoval hodně dlouho, protože katolická církev považovala něco takového za pohanský zvyk a teprve později se stal stromeček církevním vyjádřením oslavy. Došlo to dokonce tak daleko, že se církevní hodnostáři rozhodli proměnit domnělý pohanský zvyk v církevní symbol a vánoční stromky se začaly objevovat v kostelech a staly se ozdobou oltářů.
První vánoční stromeček v Praze patrně instaloval ve svém libeňském zámečku zasloužilý ředitel Stavovského divadla Lieblich, zvaný pro svou srdečnou povahu papá Lieblich. Tento muž jako mladý herec dlouhou dobu působil v Německu, kde zvyk vánočního stromku odkoukal a přivezl do Prahy. Nebyl to však stromek podle našich představ, ověšený svíčkami a cukrovinkami, ale prostá jedlička.
Vánoční stromek podle našich představ se objevil až v roce 1860 v domě univerzitních profesorů v tzv. Starém Štokhauze v pražské Celetné ulici. Avšak trvalo ještě dalších asi dvacet let, než se vánoční stromky plně vžily a postupem doby je doplňovaly původní jednoduché závěsné ozdoby, ovoce a ořechy. Další okrasné předměty jako např. čokoládové figurky, fondánové cukrovinky apod. k nám přicházely z ciziny.
Pod ustrojený stromeček se pokládaly vánoční dárky a vedle nich zejména v první polovině dvacátého století také betlémy, jež vznikaly v dílnách takových mistrů štětce, jako byl Mikoláš Aleš, Adolf Wenig a mnozí jiní.
O vánočních zvycích jsme hovořili např. v pořadu Třetí dimenze, který si můžete poslechnout v našem archivu.