Válka z pohledu zahraničních médií

Studie, kterou si objednal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, hodnotila zpravodajství tří německých, jedné britské a jedné americké televizní stanice. Konkrétně se jednalo o německé ARD, ZDF a RTL, britskou veřejnoprávní BBC a americkou ABC. Časový rámec potom představoval dvacátý březen a druhý duben.

V Iráku se v průběhu války pohybovaly stovky novinářů. Přes pět z nich doprovázelo přímo spojenecké jednotky. Stovka pobývala v bagdádském hotelu Palestine a další tisíce se svým domovským stanicím a novinám hlásily z Kuvajtu, Kataru a jordánského Ammánu. Tato válka v přímém přenosu nás, diváky a konzumenty zpravodajství, prostřednictvím médií doslova zahlcovala jen obtížně zpracovatelnou záplavou informací.

Jakkoliv se pohled například jednotlivých televizních stanic na válečné události lišil, jedno měly všechny společné: Irák se stal tématem číslo jedna. Zabíral až dvě třetiny prostoru všech zpravodajských relací. Tím však, zdá se, podobnost končí. Z výsledků již zmiňované studie společnosti "Medientenor" totiž mimo jiné vyplývá, že německé televizní stanice Američany za jejich vojenskou akci v Iráku převážně kritizovaly, zatímco americká ABC operaci většinou hodnotila pozitivně.

Vyváženě potom informovala britská BBC. Citovaná analýza také zdůrazňuje, že německé televize se téměř nezabývaly terorem, který v Iráku panoval za vlády prezidenta Saddáma Husajna. Studie si také všímá skutečnosti, že těsně před vypuknutím konfliktu, kdy irácký vůdce signalizoval určitou ochotu ke spolupráci se zbrojními inspektory, se jeho obraz v německých médiích vylepšil.

Britský premiér byl oproti tomu ve stejné době kritizován za svou loyalitu k Georgi Bushovi a postaven na stejnou úroveň, jako Saddám Husajn. Zajímavá je také otázka, jakou roli hrály ve zpravodajství válečné oběti. Pro německou veřejnoprávní ARD stáli ve středu zájmu zabití civilisté, zraněné děti a zoufalí uprchlíci z řad Iráčanů. Obětem na straně spojenců nebyla věnována taková pozornost ani z poloviny. Vlastní zranění, mrtví a nezvěstní byli tématem spíše pro americkou televizi. ABC se však téměř nezmiňovala o iráckých obětech. Pouze německá ZDF a britská BBC podle studie v této záležitost přinášely vyvážené zpravodajství.

Byla válka v Iráku pro diváky, kteří ji sledovali doslova v přímém přenosu, válkou transparentní? Pozorovatelé se shodují, že tentokrát jsme měli k dispozici informací až příliš. Problém byl ale v tom, že si často vzájemně odporovaly, jak poznamenal Frankfurter Allgemeine, verzí jednotlivých událostí existovalo tolik, kolik bylo stanic.

Je nepochybné, že náš názor na svět je zásadním způsobem ovlivňován právě sdělovacími prostředky. Existuje však i opačná vazba. Média samotná jsou ovlivňována našimi názory. Proto se snaží vyjít vstříc svým divákům, respektive posluchačům a čtenářům. A na to by autoři podobných studií, jako je ta vytvořená na objednávku deníku Frankfurter Allgemeine, neměli zapomínat. Stejně jako na skutečnost, že přes všechno tendenční zpravodajství se část z nás nadále řídí především zdravým rozumem, tedy alespoň doufejme, že tomu tak je.