V Salvadoru je nejvíce vražd na světě a obyvatelé odtamtud prchají

8. říjen 2016

Malý středoamerický stát Salvador je dlouhodobě jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Nemá ani šest milionů obyvatel, ale během roku 2015 tam násilnou smrtí zemřelo skoro sedm tisíc lidí. Roční počet vražd na 100 000 obyvatel tu sedmnáctkrát přesahuje světový průměr.

Místní často nevidí jiné východisko, než zemi opustit. Příčinám situace se věnuje analýza serveru Conversation.

Počet uprchlíků ve Střední Americe dosáhl měřítka nebývalého od osmdesátých let, kdy v tomto regionu zuřily ozbrojené konflikty. Ze svých domovů odešlo více než 110 000 lidí.

Nejvíce postiženou zemí v regionu je Salvador. Hlavní příčinou uprchlictví tu je řádění gangů, zvaných mara, které pocházejí ze Spojených států a rozšířily se kromě Salvadoru také v Guatemale a Hondurasu.

Přes svou nespornou brutalitu nejsou členové gangů jediní, kdo se v Salvadoru uchyluje k použití síly. Hledat odpověď na uprchlickou krizi v boji proti gangům znamená ignorovat její podstatnější příčiny. Obyvatelé Salvadoru ze své země odcházejí kvůli řadě vzájemně souvisejících problémů, které trvají od skončení dlouhé a krvavé občanské války. Ta probíhala v letech 1979 až 1992 a vyžádala si na 75 000 lidských životů. Milion obyvatel zemi v průběhu války opustilo.

Občanskou válku v roce 1992 ukončila mírová dohoda, do které obyvatelé i mezinárodní společenství vkládali velké naděje. Někteří pozorovatelé dokonce mluvili o revoluci u jednacího stolu. V následujících letech levicová Fronta národního osvobození Farabunda Martího FMLN demobilizovala a stala se politickou stranou. Její kandidáti vyhráli v letech 2009 a 2014 prezidentské volby.

Přesto ale snaha o dosažení míru neskončila úspěchem. Už před podepsáním mírové smlouvy a v bezprostředně následujících letech se do země část uprchlíků vrátila. Mírová smlouva obsahovala řadu reforem státních bezpečnostních institucí. FMLN odzbrojila a demobilizovala své bojovníky. V zemi vznikla nová policie. Pravomoci armády smlouva omezila jen na zajišťování bezpečnosti státních hranic.

Občanská válka ve středoamerickém Salvadoru

V druhé polovině devadesátých let ale pravicová vláda a média začaly mluvit o tom, co označovaly za krizi veřejné bezpečnosti, způsobenou nárůstem drobné kriminality a násilí.

Podobná situace je běžná v mnoha společnostech, kde válka způsobila rozšíření zbraní mezi obyvatelstvem. V Jižní Americe jde bohužel skoro o normu, dočítáme se na serveru Conversation.

Vláda volala po uplatnění politiky „tvrdé ruky“. V roce 1995 zavedla společné hlídky vojáků a policistů, v roce 1996 parlament přijal nouzová opatření a v roce 1999 odsouhlasil zákon povolující soukromé držení těžkých zbraní. Tyto represivní strategie ale místo omezení násilí napomohly jeho eskalaci.

Kromě neúspěchu bezpečnostních reforem má na současnou situaci vliv také nepříznivý ekonomický vývoj. Nejdůležitějším salvadorským exportním artiklem už dávno není káva. Podíl zemědělství na HDP klesl na méně než deset procent, ačkoliv v něm stále pracuje 20 % obyvatelstva.

Mladí lidé nemají mnoho příležitostí, aby si prací v legální ekonomice vydělali na slušný život. Salvadorské ekonomické elity přešly od obchodu s kávou k bankovnictví, ale nově vzniklý finanční sektor mnoho pracovních příležitostí nenabízí. Hlavním zdrojem příjmů jsou pro mnoho salvadorských rodin peníze, které domů posílají legální i nelegální migranti. Ti tak v podstatě nahrazují neexistující státní sociální politiku.

Dívky a mladé ženy si můžou najít práci v textilním průmyslu, ale v zónách volného obchodu jsou nízké mzdy a zaměstnankyně tam nemají nárok na sociální podporu ani na ochranu svých práv. Mladí muži nemají jinou možnost než zemi opustit a vydat se jako ilegální migranti na sever, nebo se přidat k některému gangu.

Místní předvádějí turistům v Salvadoru bojové umění capoeiru. Není to žádná škola capoeiry, mládež si spíš příležitostně přivydělává

Taková sociální situace zdánlivě nahrává masové mobilizaci, protestům a politické změně. Politici ale využívají zločinnost a strach z násilí k tomu, aby získávali volební hlasy. Začala s tím pravice, ale nic se nezměnilo ani poté, co se k vládě dostala původně revoluční FMLN, čteme v analýze serveru Conversation.

Úřady sociální protesty kriminalizují a stigmatizují mladé lidi z okraje společnosti. Příměří mezi gangy, tajně vyjednané v roce 2012, vedlo k poklesu počtu vražd, ale během roku 2013 selhalo.

Současná vláda v roce 2015 přijala pětiletý plán, který má prostřednictvím projektů v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a zaměstnanosti zlepšit bezpečnostní situaci v zemi. V květnu 2016 také vyhlásila otevřenou válku gangům.

Násilí opět eskalovalo a Salvador se stal zemí s největším počtem vražd na světě. Oficiální data o počtu vražd, ze kterých vycházejí média a vláda, ale skrývají, že se změnilo schéma útoků. Gangy, které dřív bojovaly proti sobě navzájem, začaly teď spolupracovat v boji proti státním bezpečnostním složkám. Současně se snaží zajistit bezpečí svých členů a jejich rodinných příslušníků.

Jen v roce 2015 zahynulo přímo v boji s gangy 61 policistů a 24 vojáků. Za oběť srážkám padlo ale mnohem víc civilistů. Každý rok v zemi zahyne v boji tolik lidí, že to odpovídá běžným definicím ozbrojeného konfliktu.

Násilí ze země vyhnalo hodně lidí, nemůžou za něj ale jen gangy. K odpovědnosti by se měly přihlásit také salvadorské ekonomické a politické elity. Musí změnit současný model rozvoje země, ukončit politizaci násilí a přestat dělat obětního beránka z marginalizované mládeže. Jinak může opakující se cyklus násilí a represe Salvador opět přivést na pokraj války, končí analýza serveru Conversation.

autor: mit
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.