V Rakousku se ujala vlády velká koalice

Stalo se tak stodeset dnů po volbách, ve kterých opoziční sociální demokraté těsně zvítězili nad lidovou stranou, která vládla s krajně pravicovým Společenstvím pro budoucnost Rakouska.

Jde o prezidentův úspěch, neboť od počátku prosazoval nejen utvoření velké koalice sociálních demokratů a lidovců, ale nakonec dokázal donutit obě největší strany, aby jednání byla ukončena tak, aby dnes mohl uskutečnit jmenování. Navíc se jasně vyslovil co očekává od programu vlády. Je to především boj proti chudobě, nezaměstnanosti a podpora rozvoje vzdělání. Jinak zřejmě hrozilo, že by se jednání o ustavení vlády nekontrovatelně prodlužovalo. Nakonec by mohla vzniknout nestabilní vláda buď ve formě menšinové sociálně demokratické nebo trojkoalice dvou menších parlamentních stran s lidovci. Tato možnost se totiž do poslední chvíle nevylučovala. Jak dramatická situace byla, ukazuje především vývoj jednání, kdy ještě čtyřicet osm hodin před jeho skončením nebylo vůbec jisté, zda dojde vůbec k dohodě nad připravovaným vládním programem, a tudíž k vytvoření velké koalice. Prakticky do posledních minut pondělního jednání se rozhodovalo o nejvíce kontroverzních bodech, kterým bylo zrušení plateb na vysokých školách a zrušení smlouvy o nákupu stíhaček Eurofighter. Neméně důležité pak bylo rozdělení jednotlivých ministerstev mezi stranami velké koalice. S nemalým napětím se pak očekávaly následné dva dny, v nichž se rozhodovalo, zdali grémia obou stran budou souhlasit s dohodou o velké koalici a kteří politici obsadí jednotlivá ministerská a tajemnická místa.

Oznámení, za jakých podmínek bylo dosaženo dohody o vytvoření vlády velké koalice, vyvolalo v prvé chvíli zejména v levém politickém spektru šok. Lidovci totiž překvapivě obsadili sedm důležitých ministerstev: financí, zahraničí, vnitra, hospodářství, zemědělství a životního prostředí, vědy a výzkumu jakož i zdravotnictví a mládeže. Sociální demokraté pak ministerstva veřejností hodnocená spíše jako okrajová: pro ženské záležitosti, infrastruktury, školství a kultury, sociálních věcí, spravedlnosti a obrany. Sociálním demokratům se pak navíc v obsáhlém 170 stránkovém vládním programu nepodařilo prosadit dva své nejdůležitější předvolební sliby: zrušení školních poplatků a smlouvy o nákupu 18 Eurofighterů. Okamžitě po oznámení těchto výsledků vyšli do ulic rozhořčení vysokoškoláci, kteří obsadili na znamení protestu stranickou sociálně demokratickou centrálu. Studentské demonstrace pokračovaly i dnes před Hradem, jehož náměstí bylo policejně uzavřeno. Zelení vyzvali vedení sociálních demokratů, aby za těchto podmínek vypovědělo velkou koalici a společně s nimi vytvořilo rudo-zelenou menšinovou vládu, když před tím i Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ nabízelo pomocnou ruku. Další parlamentní strany také nešetřily kritikou nad výsledky jednání o velké koalici. Svobodní prohlásili, že "kdyby důsledky dohody nebyly pro Rakousko tak fatální, mohla by se považovat za roztomilou". Šéf BZÖ Westenthaler označil dohodu za "úplnou kapitulaci sociálních demokratů".

Pro Gusenbauera však byly daleko vážnější kritiky z řad vlastních straníků. Někteří tvrdí, že jde vlastně o vládu lidovců pod sociálně demokratickým kancléřem. "Členové strany jsou z dohody bez sebe a vědět o ní Kreisky, obracel by se v hrobě," prohlásil člen vedení strany a její guru Hannes Androsch. Největším překvapením u lidovců bylo, že přes úspěšně vedená jednání Schüssel neprosadil pro odpor zejména zemských organizací svého favorita Karl-Heinz Grassera do funkce vicekancléře a ministra financí. Ten poté oznámil že odchází z politiky do soukromého sektoru. Naopak toto místo zaujal jeho věčný stín 51 letý Wilhelm Molterer, který byl současně designován jako nový předseda strany. Schüssel po osmnácti letech odchází z vlády a bude pouhým předsedou lidoveckého poslaneckého klubu v parlamentě. Gusenbauer byl postaven před těžší úkol. Za hluku demonstrujících obhajoval svůj postoj při jednání s lidovci. Pokud šlo o vládu prohlásil, že lidovci sice mají tzv. silová ministerstva, ale sociální demokraté obsadili právě ta, která jsou nezbytná pro posílení úlohy sociálního státu a tím i uskutečnění vládního programu, ve kterém se táhnou jako rudá niť volební sliby strany. Pokud jde o školné, bylo dosaženo dohody, že bude refundováno těm vysokoškolákům, kteří budou dobrovolně pracovat v sociálních službách zejména v hospicích nebo doučovat méně nadané žáky. Jak ukázal bleskový průzkum, valná většina obyvatel tento návrh přijala s porozuměním. Pokud jde o Eurofightery Gusenbauer upozornil, že tato otázka se nyní bude řešit na úrovni ministerstva obrany, které bude obsazeno sociálně demokratickým šéfem. Parlamentní vyšetřující výbor zjistí, jaké jsou možné právní kroky vůči smlouvě uzavřené již předchozí vládou. Gusenabuerovi se nakonec podařilo přesvědčit tři čtvrtiny vedení své strany. Na protesty proti svému postupu při jednání s lidovci na následné tiskové konferenci prohlásil, že "v sociální demokracii prožil již horší časy". Svůj vládní tým pak obsadil lidmi, které po léta velmi dobře zná a o kterých ví, že jej budou podporovat. Do spolkového kancléřství si tak vzal sebou jako ministryni pro ženské záležitosti Doris Buresovou a překvapivě jmenoval bankéřku Claudii Schmiedovou do resortu školství a kultury, ve které byla nevýdělečně po léta činná. Ministrem obrany se stal burgenlandský Chorvat Norbert Darabos, který v mládí odmítl sloužit v armádě a absolvoval civilní službu. Nová vláda bude muset nyní předstoupit před parlament a požádat o důvěru, kterou má již předem zajištěnou. Velká koalice má k dispozici 134 hlasů ze 183. I kdyby ji někteří jednotlivci nepodpořili, nemá opozice se svými 49 hlasy naději prosadit vládě nedůvěru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .