V rakouské velké koalici to skřípe
Večer bylo všechno jinak, když do hlavní zpravodajské relace ORF Zeit im Bild 2 byli pozváni předsedové obou parlamentních klubů Josef Cap a Wolfgang Schüssel.
Bývalý kancléř se nedostavil a sociální demokrat Cap jeho neúčast komentoval slovy, že se stáhl do vnitřní emigrace a od ustavení nové vlády se s ním ještě vůbec nesešel. To zřejmě nakonec znervóznělo i kancléře Gusenbauera, který připustil, že všechno není tak pokojné, jak by se mohlo zdát v jeho vztahu k vicekancléři. Molterer na to odpověděl, že to bere na vědomí a souhlasí, že význam mají jen takové střety, které jsou zásadní.
V průzkumu agentury OGM třicet čtyři procent dotázaných prohlásilo, že velká koalice pracuje hůře, než se očekávalo a pouhých patnáct procent je opačného názoru.
Dvojnásobný počet dotázaných přitom vyslovil přesvědčení, že lepší názory a koncepce mají ve vládě lidovci. Téměř šedesát procent Rakušanů je přesvědčeno, že lidovci ve vládě lépe prosazují své záměry a dvě třetiny dotázaných za nejlepší osobnost ve vládě hodnotí lidoveckého ministra životního prostředí Josefa Prölla, zatímco Gusenbauera tak hodnotí pouhá třetina, přičemž téměř polovina posuzuje negativně jeho dosavadní činnost. Stejně pozitivního hodnocení dosáhl jeho stranický kolega, ministr sociálních věcí Erwin Buchinger, který nedávno zpeněžil pro chudé svou bohatou hřívu a knír, které si nechal ostříhat. Na obranu svých stranických souputníků vystoupil vídeňský starosta Michael Häupl, když prohlásil, že Gusenbauer se dokázal velmi rychle vpravit do funkce spolkového kancléře a dodnes hovoří o Schüsselovi jako kancléři, položil řečnickou otázku. Popeleční středu využily pro svou prezentaci i opoziční strany, především Svobodní a Společenství pro budoucnost Rakouska BZÖ.
Předseda Svobodných Heinz-Christian Strache pod heslem "Jsme opět zde" prohlásil hned na začátku svého projevu v Andorfu, že budou ještě slavit mnohá vítězství. Při parlamentních volbách prvého října minulého roku jsme zažili vzkříšení a naši političtí protivníci se nás začli opět bát. Překvapivě sice pochválil spolkové kancléře Gusenbauera, že aféru se snímky Stracheho s neonacisty politicky nezneužil, ale pak přešel ke známým požadavkům své strany. Žádal okamžité zastavení vstupu přistěhovalcům, vypovězení azylantům, kteří se dopustili kriminálních činů, a poskytování dětských přídavků jen pro rakouské státní příslušníky. Když po hodinové řeči, jíž nebylo téměř slyšet v hluku několika set ovlivněných posluchačů, dal jim nakonec slib, že přes hrozby zavraždění, kterých obdržel, bude pokračovat ve své cestě. A poté s dirigentskou hůlkou uvedl místní dechovku. S nezvykle velkou pozorností bylo ve stejnou dobu očekáváno vystoupení korutanského zemského hejtmana Jörga Haidera v Grüffenu.
Především média zde očekávala jeho vyhlášení projektu svobodného státu Korutany, který zdůvodnil historickým vývojem a znovuvytvořením rudočerným systémem a jeho činy vůči této jižní spolkové zemi. Jako příklad uvedl problém s dvojjazyčnými místními tabulemi v němčině a slovinštině, který proložil útoky proti rozhodnutí Ústavního soudu. Masivně přitom kritizoval vídeňskou vládu, že se nestaví proti údajným provokacím Slovinska vůči této spolkové zemi, a to ani v okamžiku, kdy na svou dvoucentovou minci nechal jako symbol vyrazit korutanský starý symbol Fursenstein jako své území. Komentátoři a političtí pozorovatelé považují Haiderovo prohlášení jako jedno z četných teatrálních vystoupení, které nemůže mít žádný reálný dopad. Sociálnědemokratičtí ministři se dnes sešli k pracovní schůzi, na které se zabývali otázkami zaměstnanosti, vzdělání, správní reformy a rozpočtu. Samotná vláda se pak sejde příští pátek a sobotu v Linci, aby na uzavřeném jednání projednala otázky, vyplývající z jejího programového prohlášení.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.