V parlamentních volbách ve Slovinsku zvítězila opozice

Předseda Demokratické strany Janez Janša tak do koalice bude muset vzít i lidovce a možná ještě některou další stranu. Končí tak každopádně 12 let takřka nepřetržité vlády středolevých koalic, vedených liberálními demokraty. Lublaňský analytik Miha Kovač připisuje porážku dosavadní vlády tomu, že 12 let u moci je pro každou stranu příliš dlouho a lidé chtěli změnu. Další komentáře dodávají, že dosud opoziční pravice získala sympatie lidí především díky populistickým a mírně nacionalistickým slibům v oblastech, které se v posledních měsících staly ve Slovinsku klíčovými. Poznamenaly mimochodem i průběh hlasování. Jde především o vlekoucí se pohraniční spor se sousedním Chorvatskem. To přililo o víkendu olej do ohně.

Záhřebská vláda totiž v neděli rozšířila o 30 000 kilometrů čtverečních takzvanou rybolovně- ekologickou zónu v Jaderském moři. Toto opatření mimochodem omezuje možnost rybolovu pro italské a slovinské rybáře. K prvnímu incidentu došlo hned v neděli. 2 slovinské rybářské lodi totiž zadržela chorvatská námořní policie ve vodách rozšířené zóny, kde mohli Slovinci doposud bez omezení lovit. Chorvatská policie upozornila sousedy, že jsou v chorvatských vodách. Jedna z rybářských lodí poté odplula, zatímco té druhé na pomoc připlul slovinský policejní člun. Došlo naštěstí jen ke slovní výměně názorů, nicméně problém sporných teritoriálních vod a území zůstává i pro novou slovinskou vládu..

Lublaň je proti rozšíření zóny a trvá na tom, že až do uzavření příslušné dohody bude kontrolovat 2/3 Piranského zálivu, jako tomu bylo v dobách, kdy hranice mezi Slovinskem a Chorvatskem byla jen "vnitrojugoslávská."

Předseda vítězné strany Janez Janša krátce po volbách na otázku sporných území prohlásil, že vše je věc jednání. "Už během předvolební kampaně jsme Záhřebu navrhli vytvoření společné komise na řešení otevřených otázek," prohlásil Janša v rozhovoru pro chorvatské novináře. "Musíme je rozdělit na ty, které je možné vyřešit dialogem, a na ty, které bude řešit arbitráž, řekl budoucí slovinský premiér Janez Janša, který cituji: "nevěří, že v Piranském zálivu bude nutné spustit mříž." Zajímavé bude zda mezi oběma rozkmotřenými sousedy bude více problému, řešitelných dialogem, nebo těch arbitrážních

Hraniční incidenty se zatím množí, obě země nejsou schopny dohodnout se od rozpadu Jugoslávie v roce 1991 a také koaliční partneři Demokratické strany, tedy Nové Slovinsko a lidovci nejsou pro politiku ústupků Chorvatsku.

Analytici dokonce tvrdí, že poraženým liberálním demokratům vystavili voliči účet za podle radikálnějších Slovinců příliš měkkou politiku vůči sousedovi. Agentura AFP ve svém komentáři připomíná i další citlivá témata, která bude nová vláda muset řešit, což slibovaly její strany před hlasováním. Například záležitost několika tisíc takzvaných "vymazaných," tedy osob, kteří si z různých důvodů, často i pro administrativní potíže, nepožádaly včas o slovinské občanství a byli zbaveni nároků na důchody, sociální a zdravotní pojištění a další dávky. Nedostaly také slovinské dokumenty. Jde většinou o etnické Srby, Chorvaty a Bosňáky. Vítězné strany zablokovaly proces znovunabytí práv těchto osob, mimo jiné i proto, že zástupci "vymazaných" žádají finanční odškodnění za dobu, kdy byli zbaveni výše zmíněných dávek. Strany, které teď budou vládnout, žádají individuální přešetření případ od případu.

Část těchto osob obviňují, že si občanství nevzaly záměrně, protože byli stoupenci Jugoslávie a nyní chtějí ještě vydělat na odškodnění. Podobně problematická je i stavba mešity pro muslimské občany Slovinska. Původně navrhované místo na okraji Lublaně zavrhli obyvatelé hlavního města v referendu v obavě, že by v metropoli převážně katolického Slovinska byla muslimská stavba v uvozovkách "příliš na očích." Slovinská pravice také souhlasí pouze s vybudováním modlitebny a je zásadně proti stavbě mešity, nebo dokonce islámského centra.

Nedělní volby byly poznamenány také dvěma "nezájmy." Za prvé přišlo jen 60 procent voličů, což je nejméně od vzniku samostatného Slovinska. A také nezájmem sdělovacích prostředků. Syndikát slovinských novinářů totiž v den hlasování vyhlásil stávku na protest proti novým kolektivním smlouvám. Protestu se účastnilo 70 procent novinářů z nejdůležitějších deníků, rozhlasových a televizních stanic.