V Osvětimi se chystá nové muzeum
Osvětimské muzeum po desetiletí víceméně vystavovalo jen osobní věci těch, kdo zemřeli v plynových komorách, jako důkaz zvěrstev spáchaných nacisty. Nyní, 70 let po osvobození, se připravuje nová moderní stálá expozice - píše server stanice Deutsche Welle.
Bude rozdělena do tří částí. První se zaměří na téma vyvražďování evropských Židů, další na pachatele odpovědné za tyto zločiny a poslední vypovídá o životě vězňů.
Výstava tedy nabídne vhled do témat, která muzeum do této chvíle prozkoumávalo jen částečně či je zcela opomíjelo. Hlavní expozice muzea byla oficiálně otevřena už v roce 1947 a sedm let nato prošla některými změnami.
Od té doby vitríny obsahují vlasy, hory bot, brýlí a kufrů těch, kteří zde byli zavražděni. Tragické pozůstatky sloužící jako připomínka nacistické krutosti. Na stěnách některých táborových budov jsou dnes instalovány fotografie lidí, kteří byli drženi v sekci Osvětim I, tedy zejména politických vězňů. Najdeme tu i model lágru Osvětim–Březinka, největšího z nacistických vyhlazovacích táborů. Zde bylo, zejména v plynových komorách, zabito přes milion lidí.
K Osvětimi I a Osvětimi-Březince, přiléhala Osvětim III - Monowitz, průmyslová část, kde nacisté napomáhali německým firmám, jako byla například chemička I.G. Farben, k obrovským ziskům.
Oblečení, vlasy a zlato získané ze zubů zavražděných Židů, Sintů, Romů a politických vězňů se staly významným hospodářským artiklem a sloužily k obohacení Hitlerovy třetí říše.
I ve vyhlazovacích táborech jako Majdanek, Treblinka, Belzec a Sobibór bylo na smrt nahlíženo jako na „výrobní proces“.
V koncentračních táborech jako byly Ravensbrück, Dachau, Buchenwald a Mauthausen byli vězni systematicky zabíjeni těžkou prací, mučením, hladověním a dalšími nelidskými metodami.
Ačkoliv nacistické vraždění probíhalo po celé Evropě, Osvětim se stala jeho symbolem. Nikdy a nikde jinde nebylo v tak krátkém čase povražděno tolik lidí tak děsivým způsobem.
Osvětimské muzeum doposud osvětlovalo tato fakta na tradičních informačních tabulích. Modernější způsoby jakými jsou filmy, počítače a originální audionahrávky pamětníků v dosavadní expozici chyběly.
Facebooková stránka muzea je aktivní od roku 2009 a má více než 185 tisíc příznivců. Jen loni navštívilo osvětimský tábor jeden a půl milionů lidí. Přesto nebyla hlavní expozice změněna přes 60 let.
Od roku 1960 bylo na území bývalých lágrů zřízeno několik „národních expozic“, které jsou připomínkou obětí z různých zemí. Ty byly během let většinou rozšiřovány a v poslední době modernizovány za pomoci nejrůznějších informačních technologií.
V ohrožení jsou i zbytky komplexu, nazývaného „továrna na smrt“. Odkryté ruiny krematoria, plynových komor a vězeňských baráků, které nacisté na samotném konci války vyhodili do povětří, se rozpadají a hrozí, že podlehnou zubu času.
Na jejich konzervaci a údržbu není dost peněz. V roce 2009 byla založena mezinárodní Nadace Osvětim-Březinka s cílem shromáždit peníze na nutné opravy a údržbu celého komplexu.
Nadaci bylo přislíbeno 120 milionů eur od Spojených států, Turecka a zemí Evropské unie. A především Německa, které samotné hodlá poskytnout 60 milionů. Zatím se však podařilo získat jen zlomek plánované sumy.
Díky vstřícnosti polského ministerstva kultury se zdá, že jsou jisté alespoň finanční zdroje ve výši 25 milionů eur, které mají být vynaloženy na vybudování zbrusu nové expozice. „Kdy bude otevřena? To se nikdo neodváží odhadnout“ - podotýká Deutsche Welle www.dw.de.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
