V létě mnoho nečekejme
Říká-li předseda Zelených Martin Bursík, že celoživotní autorita ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je pro vládu cosi jako "přidaná hodnota", pak dodejme, že podobně chápali také voliči Zelených Bursíkovu nominaci Schwarzenberga do druhé Topolánkovy vlády. A trochu se zároveň divili podrážděné reakci prezidenta Klause, který si patrně budoucího ministra v prvé chvíli příliš spojoval s Václavem Havlem. Dnes ale zřejmě Schwarzenberga plně respektuje a ostatně už doznal, že se v lednu 2007 unáhlil.
Dnes se ovšem ona "přidaná hodnota" kabinetu ministrů ocitá v přímém ohrožení. Ministr zahraničí je jak známo dlouhodobě nesmířen s tím, že ve vládě sedí Jiří Čunek aniž by jasně osvětlil temná zákoutí svých kauz. Schwarzenbergovo "buď já nebo Čunek" se mělo rozetnout na jaře při návratu lidoveckého šéfa do vlády. Ale odchod charismatického, evropskými politiky respektovaného a veřejností oblíbeného ministra si široko daleko nikdo nepřál - premiér, prezident, koalice a tak dále. Volat po jeho demisi si netroufá dokonce ani opozice.
Kníže se tedy nechal umluvit, i když tím byli někteří jeho sympatizanti zaskočeni a neuspokojilo je ani to, že se na ministrovy náklady bude účetnictvím rodiny Čunkovy zabývat detektivní agentura Kroll a po předložení jejího auditu se uvidí jak dál. Zprávu detektivů už má Schwarzenberg nějakou chvíli na stole. Nejprve ji odložil kvůli cestě za Kavkaz, pak si zase užíval osobní triumf v podobě podpisu smlouvy o radaru. Teď se ale bude muset do zprávy o Čunkových financích přece jen pustit a cosi k ní říct. Pokud se neoficiální informace nemýlí, pak zpráva rozhodně Čunka neočišťuje. Že by z toho ale lidovecký předseda vyvodil jediný myslitelný důsledek a odešel z vlády, se čekat dozajista nedá. Musela by ho k tomu přimět jeho strana. Jenomže ta konkrétně v Čunkově případě projevuje dost vysokou náchylnost k sebevraždě a neustále za předsedou stojí.
Z toho plyne nepříjemná situace pro premiéra Topolánka. Nezbývá mu než respektovat přání lidovců mít předsedu ve vládě, ačkoliv dobře ví, co si lidé o Čunkovi myslí a jakou má obecnou důvěryhodnost. Nemilá je situace samozřejmě i pro zelené ministry - pokud by odešel Schwarzenberg, pak by se leckdo domníval, že minimálně Bursík měl podat demisi také a nesetrvávat s Čunkem v jednom týmu. Právě šéf Zelených dnes nabádá k trpělivosti. Veřejnost prý po zveřejnění výsledku auditu a očekávané Čunkově "pozici mrtvého brouka" nemá žádat okamžitý Schwarzenbergův odchod. Nejprve, říká Bursík, by se měla konat různá politická jednání. Jejich smysl je celkem jasný - přimět lidovce k souhlasu s Čunkovým odvoláním. Teprve kdyby k ničemu nevedla, ministr zahraničí by měl cosi učinit. A Bursíkovi v této chvíli nezbývá než na Topolánka mírně tlačit - pokud se premiér obává odchodu lidovců z koalice, měl by mít také obavy, že odejdou Zelení. Bursík to celkem jasně řekl dnes v České televizi: "Jestliže Karel Schwarzenberg nastaví nějakou etickou laťku, tak si nemyslím, že my bychom jako zelení měli tuto laťku nějak výrazně níže."
Samozřejmě je ovšem možné, že celá věc poběží trochu zavedeným způsobem: jednání se povlečou, nic se dít nebude, ale na Schwarzenberga budou stále všichni naléhat, aby nikam nechodil. Minimálně do českého půlroku v čele Evropské Unie. Pak už si na celou věc nikdo ani nevzpomene.
Je ale také představitelné, že se politik s modrou krví přece jenom namíchne a udělá co sliboval mnohem dřív, než se kdo naděje. I když, dodejme, ještě v letních měsících to stejně zřejmě nebude.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.