V Kosovu to znovu vře

Dokonce byl kvůli tomu vyslýchán i soudním tribunálem v Haagu, nebyl však obviněn. Bývalý srbský ministr spravedlnosti Vladan Batič ale tvrdí, že Haradinaj osobně spáchal 67 vražd, nařídil dalších 267 a také dal podnět ke čtyřem stovkám únosů. Srbské úřady už podaly proti Haradinajovi celkem 108 obvinění. Tento fakt bude asi jednou z hlavních překážek jednání o budoucnosti Kosova.

Když Haradinaj přejímal v pondělí post kosovského premiéra, prohlásil, že je ochoten k okamžitému dialogu s Bělehradem, a že dokonce, cituji: "Je ochoten odjet jednat do Bělehradu hned, jak tom bude pozván." Jenomže jednání s bývalým velitelem UČK srbští představitelé zásadně odmítají a i umírněný prezident Boris Tadič označil Haradinajovo zvolení za v uvozovkách "velmi bolestný problém."

Srbské úřady okamžitě požadovaly na vedení mise OSN v Kosovu, aby rozhodnutí tamního parlamentu zrušila, k čemuž mezinárodní společenství pravomoci má. Jenže vedení UNMiK tuto žádost zamítlo. Šéf mezinárodní správy Kosova Soren Jesen Petersen prohlásil, že zvolení Haradinaje je součást demokratizačního procesu v provincii a že nové vedení dostane příležitost, aby se pokusilo zavést v Kosovu demokratické standardy.

I představitel umírněnější části kosovských Srbů Oliver Ivanovič označil volbu Haradinaje za nedobrý signál. Nový premiér by se měl podle jeho slov zamyslet, jak chce zlepšovat spolupráci se srbskou menšinou, pokud je v jejích očích válečným zločincem, který na jejích příslušnících údajně páchal genocidu, jak chce spolupracovat s Bělehradem, když proti němu i tamní úřady vedou vyšetřování jako proti válečnému zločinci a také jak chce spolupracovat s haagským tribunálem, když i v tomto případě nad ním visí hrozba, že tam bude v blízké budoucnosti minimálně předvolán.

Rozhlasová stanice BBC v rozhovoru s jedním z představitelů správy OSN v Kosovu dostala na otázku z jakých zločinů je Haradinaj podezřelý, že během vraždění civilistů v západním Kosovu byl v jezeře Radanič, které leží velmi blízko Haradinajova rodiště, nalezen velký počet mrtvých těl. Podle stejného zdroje prý haagský tribunál zvažuje možnost, že bude vyšetřován podíl nového premiéra na tamních zločinech. Haradinaj sám sebevědomě tvrdí, že uposlechne jakékoli výzvy haagského soudu. Dodává, že by ale za současné situace měl tribunál spíše veřejně prohlásit, že už touto institucí nebude nadále stíhán.

Kdyby se totiž premiér před soudem ocitl, vyvolalo by to podle analytiků, citovaných BBC, velké protesty albánského obyvatelstva v celém Kosovu, nestabilitu a možná obnovení národnostně motivovaných nepokojů v oblasti.

Bělehrad má v celé věci jasno. Na prohlášení šéfa správy OSN Petersena, že zvolení Haradinaje je výsledkem demokratického procesu reagoval slovy poradce srbského prezidenta pro Kosovo Branka Raduljka, cituji: " Volba muže, který je podezřelý z válečných zločinů do funkce premiéra je pošpiněním veškerých demokratických procesů, o kterých OSN v Kosovu hovoří."

Další srbští představitelé považují jmenování Haradinaje za sprostou provokaci. Domnívají se také, že jeho zvolení umožnil strach před reakcí albánského obyvatelstva, což je podle Bělehradu důkazem slabosti a krachu mise OSN v Kosovu. Srbští představitelé teď hodlají nadále vést své aktivity ve dvou směrech. Za prvé snažit se zajistit pro své kosovské krajany místní samosprávy v oblastech, kde tvoří většinu a také zabránit vyhlášení nezávislosti Kosova.

Celkem jednoznačně se vyjádřily i hlavní politické strany, zasedající v srbském parlamentě. Místopředseda demokratické strany prezidenta Tadiče Dušan Petrovič prohlásil, že Haradinaj jako premiér je porážkou civilizace, že jmenovaný stejně nakonec skončí v Haagu a proto není smysluplné s ním jednat o kosovské budoucnosti. Připojuji několik slov generálního tajemníka Srbské radikální strany, jejíž předseda Vojislav Šešelj je rovněž vyšetřován v Haagu, Alexandra Vučiče. Ten k případu Haradinaj konstatoval, že se nyní ukáže, jaké zločinecké klany se dostávají k moci v srdci Evropy, a to pod patronátem Evropské unie a Spojených států. Úplně na závěr lze konstatovat, že se kosovským Albáncům podařilo znovu sjednotit do určité míry rozdrobené srbské postoje k situaci v Kosovu, a že Ramuš Haradinaj jako premiér ke zlepšení dialogu asi příliš nepřispěje.