V české armádě slouží 29 kaplanů. Mnozí z nich se zbraní
Duchovní v Armádě České republiky mohou odmítnout službu se zbraní. Ovšem tím se předem připravují o možnost doprovázet vojáky, třeba do misí.
Hlavní kaplan AČR Jan Kozler přiznává, že služba beze zbraně je ideálem: „Kaplan je křesťanský duchovní, to znamená, že chce trvat na tom, na čem trvá Ježíš a křesťanská víra: konečné slovo ve všech situacích je nenásilné. Kaplan vždy hledá řešení, které v sobě nemá rozměr násilí a síly. Jenže každodenní život v armádě má svá pravidla a své podmínky,“ dodává Jan Kozler s tím, že pokud se chce kaplan dostat do všech situací, kam se dostanou vojáci, nezbývá, než sloužit se zbraní. Tato otázka souvisí hlavně se zahraničními misemi. V armádě ale slouží i kaplani, kteří službu se zbraní odmítají.
Například v armádě Spojených států kaplani slouží beze zbraní standardně. Mají ale k ruce takzvaného asistenta, což je de facto osobní bodyguard.
Vojenský kaplan není farář v armádě
„Vojenský kaplan přichází sloužit všem,“ upřesňuje Jan Kozler. Nezáleží na tom, jaký postoj k náboženství a k církvi vojáci mají. Kaplan se jim přichází nabízet jako člověk, který má zájem o všechno, co se týká jejich osoby. „Nezáleží na tom, jestli jsou to věci služební, nebo soukromé,“ doplňuje hlavní kaplan.
Kaplan sice má své místo v daném praporu či brigádě, je vyslán ke službě vojenského duchovního svou církví, ovšem k vojákům přistupuje jako k bližním, a ne z pozice instituce.
Duchovní slouží v armádě už 15 let
Před patnácti lety, 3. června 1998, byla podepsána dohoda mezi rezortem ministerstva obrany a církvemi sdruženými v České biskupské konferenci a Ekumenické radě církví o duchovní službě v české armádě. Kaplany vybírají a pověřují církve z řad svých duchovních, po té následuje klasický základní vojenský výcvik.
Více naleznete na webových stránkách DUCHOVNÍ SLUŽBY Armády České republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.