V bezpečnostních službách se škrtá. Radovat se z toho mohou „užiteční idioti Ruska“, míní Kundra
Vláda Andreje Babiše (ANO) přepracovala rozpočet a snížila částky původně navrhované pro klíčové bezpečnostní instituce. Méně peněz dostane civilní rozvědka i kontrarozvědka, ale také například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Škrty jsou poměrně velké, v případě Bezpečnostní informační služby představují asi 9 procent rozpočtu. To může mít značný dopad na nábor i investice do moderních technologií,“ varuje novinář Ondřej Kundra.
Kritizuje přitom vládu za to, že sáhla k plošným škrtům ve všech kapitolách rozpočtu, přestože se Česko a vůbec celý západní svět nachází v nejhorší bezpečnostní situaci od konce druhé světové války a bezpečnost by tedy měla být prioritou.
Čtěte také
„Ruská agrese na Ukrajině pokračuje, a to nejen na frontě. Mohutně ostřelována jsou ukrajinská města, proto například Polsko buduje protidronový štít a další země investují do své obrany. A nejen vnější, ale i vnitřní, protože Rusko provádí množství sabotážních akcí, k nimž došlo i u nás,“ připomíná.
Snížení výdajů na bezpečnostní investice prý může všechny, kteří Rusko nepovažují za hrozbu a jsou jeho „užitečnými idioty“. „Těchto lidí je nepochybně celá řada a dnes mají svou reprezentaci na nejvyšší politické úrovni,“ dodává zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt.
Zatímco předchozí vláda plánovala výdaje na armádu ve výši 2,35 procenta, podle návrhu té současné to mají být jen 2 procenta. Proti plošným škrtům se prý ozývají i někteří koaliční poslanci, kteří se tématům bezpečnosti věnují, zpravidla ale jen anonymně, protože se nechtějí dostat do problémů s vedením svých stran.
(Ne)potřebné L-159
V minulých týdnech došlo ke sporu vlády a prezidenta Petra Pavla ohledně možnosti dodání čtyř letounů L-159 na Ukrajinu, která je chtěla využít na obranu před drony. Podle vyjádření armády by to nenarušilo obranyschopnost země, vláda ale tvrdí opak.
Čtěte také
„Používaný jich je jen malý zlomek. Lidé, kteří o tom něco vědí, říkají, že se spíš promazávají součástky, než aby létaly. Pilotů je málo a letadla se využívají málo. Politici vládní koalice z toho udělali politikum a odmítají Ukrajině pomoci,“ uvádí Kundra.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) prý vývoz letadel prosazoval, jeho pozici uvnitř koalice ale nejspíš zkomplikoval prezident, když o dodávkách promluvil veřejně.
„Kdyby to neudělal, tak by to Macinka s Tomiem Okamurou (SPD) dost možná nějak dohodl. Takže je z toho bramboračka a protože to nejsme schopni udělat, tak kvůli tomu na Ukrajině zemře o něco víc civilistů,“ dodává novinář.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.

