Buďme rádi, že nás roky ruské války vyškolily, říká o výdajích na obranu Stromšíková z ministerstva
Východ Evropy má chránit takzvaná zeď proti dronům. Iniciativa Evropské unie se zatím teprve rozjíždí a kdy začne fungovat, zatím není jasné. „Včera bylo pozdě, pokud je o budování našich obraných kapacit,“ podotýká v pořadu Osobnost Plus vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková, podle které státy dohání dekády hromaděný deficit.
„Buďme rádi za to, že tři roky války Ruska proti Ukrajině nás vyškolily alespoň v tom, že se musíme začít pohybovat rychleji, než jsme se dosud pohybovali,“ říká Stromšíková k nedávnému dění.
Čtěte také
Vidět to podle ní je třeba na tom, na čem země chtějí utrácet: „Když se podíváte na návrh víceletého finančního rámce, což je víceletý rozpočet Evropské unie, tak tam jsou navýšení v kapitolách vztahujících se k obraně na evropském území, často až desetinásobná.“
Evropskou unii ale Stromšíková nevidí jako budoucí hnací motor obrany, tím má zůstat Severoatlantická aliance. Už proto, že drony představují jen jedno z možných nebezpečí ve vzdušném prostoru.
„Vojenské plánování a plánování obrany, to je mimořádně komplexní proces, před kterým mám velký respekt. A to nezachráníme jenom tím, že si tady vybudujeme dronovou zeď,“ upozorňuje vrchní ředitelka a pokračuje:
Čtěte také
„Všechno musí do sebe zapadat. Proto tady máme alianční vojenské vedení, které stanovují schopnostní cíle, které se absolutně nemůžou omezit jenom na budování dronové obrany.“
Na hranicích Aliance je potřeba řešit celou řadu problémů, podotýká:
„Musí tam být protivzdušná obrana proti velkým raketám, nejenom proti dronům. Musí tam být ozbrojené obrněné brigády. Také vojenská mobilita, aby se alianční síly mohly přesouvat tam, kam potřebují, pravděpodobně na východní křídlo Aliance. Je to komplex schopností, který je v rámci Aliance jasně narýsován. My k němu musíme prostě co nejsvižněji směřovat.“
Severoatlantická iniciativa
K iniciativě PURL Severotlantické aliance, tedy nákup amerického vojenského vybavení, se připojilo 17 států, ale Česká republika ne.
„Vždy, když nás s tím Američané oslovili, což už se stalo několikrát, tak jim vysvětlujeme, že Česká republika realizuje svoji pomoc primárně prostřednictvím české muniční iniciativy,“ vysvětluje vrchní ředitelka Sekce bezpečnostní a multilaterální na ministerstvu zahraničí.
Čtěte také
„PURL má dvě fáze. Jedna je, že podepíšete memorandum, že byste mohli poskytnout finanční prostředky na nákupy americké techniky. Následující fáze, kterou by každý očekával je, že pak přispějete penězi, abyste nakoupili americkou techniku pro Ukrajinu. Tato vláda se rozhodla proto, že peníze, které poskytuje na pomoc Ukrajině, investuje jiným způsobem, do muniční iniciativy, do nákupu české techniky a do dalších forem pomoci,“ rozvádí dále Stromšíková myšlení resortu.
„Rozhodnutí, že do iniciativy PURL se tato vláda rozhodla neinvestovat, trvá. To se může změnit, protože cítíme, že zájem americké vlády o to, aby se co nejvíce zemí do jejich sady balíčků pro Ukrajinu zapojilo, roste. Očekáváme, že o tom s námi budou chtít průběžně hovořit,“ dodává.
Jak důležitá je česká iniciativa pro Ukrajinu? Co je hlavní vklad Česka samotného? A co bude se zmraženými ruskými aktivy? Poslechněte si celou Osobnost Plus s Veronikou Stromšíkovou. Moderuje Světlana Witowská.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
