Uzavření univerzit

V první reakci si hodně lidí řekne, že je od Izraelců divné chtít mír a současně bránit Palestincům v účasti na mírové konferenci za týden v Londýně. A pokud jde o studenty - co budou dělat místo studia? Nemají Izraelci strach, že z nedostatku jiné činnosti také začnou vyrábět bomby? Izraelské vládě, od které občané žádají, aby chránila jejich bezpečnost, ovšem po masakru, jako byl ten nedělní v Tel Avivu, nezbývá než reagovat. Univerzity zavírá s odůvodněním, že studenty vychovávají k nenávisti a pohyb politiků omezuje s poznámkou, že "palestinské vedení nepotřebuje cestovat do zahraničí, aby bojovalo proti terorismu". Palestinští politikové reagují prohlášením, že zmíněná opatření nepřinesou Izraeli bezpečnost a stabilitu, ale že jsou naopak přiléváním oleje do ohně.

Tak tomu ale bývá v každé válce a to, co se děje v Izraeli, je válka. Organizace, které cvičí atentátníky a omotané pásy s výbušninou je posílají na smrt, mají tichou podporu palestinských politiků a otevřenou podporu velké části palestinské veřejnosti. Izraelci pak ze zkušenosti vědí, že když opustí okupovaná území, nebude to vnímáno jako smírné gesto, ale jako projev slabosti, který teroristy pouze povzbudí k dalším akcím. Svět by rád pro Blízký východ dojednal mír, nejlépe na konferencích s vybranými pokrmy a dobrým pitím. Problém je v tom, že Palestinci a Izraelci už nevěří, že je možné mír dojednat. Jsou přesvědčeni, že ho lze pouze vybojovat.