Úvahy před rušením poplatků

Je to vidět na dárku nejvýznamnějším, který je určen především penzistům a rodinám s dětmi, tedy na rušení zdravotnických poplatků. Pokud se všechno ve stresu a shonu přece jen stihne, bude to až v pátek večer, zřejmě někdy před devátou. Nikdy sněmovna nezasedala tak pozdě koncem týdne. Jindy jezdí poslanci domů už kolem pátečního poledne.

Důvody takového zdržení jsou opravdu stejné jako u běžných lidí. Poslanci se starali o nezbytné záležitosti jako je přežití vlády, nové daně či sestavení rozpočtu, na dárky občanům přišla řada až potom. Navíc sněmovna přišla o vládní většinu a je velice málo akceschopná, prostě jako člověk, který se nedokáže rozhodnout.

Lidé tedy mohou být spokojeni. V krajských volbách hlasovali pro zrušení poplatků, teď budou velmi pravděpodobně omezeny. Dá se očekávat, že platit nebudou děti, možná ani staří lidé, podle očekávání se sníží poplatek za recept.

Otázka však zní, jestli je důvod při takovém dárku jásat. Existují přinejmenším názory, že radost není na místě.

Říká to především muž, který poplatky zavedl, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Ve sněmovně doslova řekl: "Opravdu si vzpomeňte na situaci, kdy jsem tady dokládal ze statistik, že čeští občané vyhodí léčiva za 10 miliard do kanálu. Nám se podařilo velkou část těchto peněz udržet v systému a věnovat je na nemocné lidi."

Ministr se tedy obává, že se po zrušení či omezení poplatků opět začne plýtvat. Dodává k tomu ještě další varování. Česko čeká ekonomická krize a pokud bude hodně nezaměstnaných, významně se sníží příjmy zdravotních pojišťoven. Pokud zdravotnictví ještě přijde o pět miliard ročně z poplatků, může se dostat do problémů.

Nutno upozornit, že ministrovy argumenty nejsou příliš přesvědčivé a informovaným občanům nemohou radost příliš zkazit.

Jak svědčí právě statistiky, lidé letos užívají úplně stejně léků jako loni. Pojišťovny sice šetří, lidé však sami platí o hodně víc, konkrétně o třetinu. Takový růst nákladů za léky Česko nezažilo za posledních deset let. Ministr sice ujišťuje, že se skutečně plýtvat přestalo, což umožnilo investovat do nákladných léčebných programů zvláště pro pacienty s rakovinou, ovšem zcela přesvědčivé důkazy zatím nepředložil. Ani pět miliard z poplatků není pro zdravotnictví klíčovou částkou. Nejvíc na poplatcích vydělávají praktičtí lékaři a lékárny. Ovšem praktikům se od roku 2007 natolik zvyšují platby od pojišťoven, že mohou poplatky v klidu oželet. Také lékárnám se zvyšuje obrat víc než dostatečně. Pokud by měli vládní politici skutečné obavy o zdravotnické finance, tak se mohou spolehnout, že v příštím roce pojišťovny vystačí se čtyřicetimiliardovou rezervou, kterou nastřádaly ze zdravotního pojištění od občanů. A v roce 2010 dostane zdravotnictví významnou injekci ve výši 20 miliard korun, pokud tomu sama vládní koalice nezabrání a nepřijme zákon, který i do dalších let zmrazí nárůst státního příspěvku pojišťovnám.

Poplatkovou radost může uvážlivým občanům zkalit spíše něco jiného. Spor o poplatky je především politickou hrou. Na počátku stála pravicová ideologie, která bez milosti zaváděla poplatky pro každého. Ministr Julínek se nechtěl poučit ze sousedních zemí, kde neplatí děti, kde se neplatí vyšetření u specialisty, když vás za ním pošle praktický lékař, kde existují nízké limity, aby častěji nemocní lidé neplatili příliš mnoho. Na nedomyšlený systém poplatků s nadšením zaútočili sociální demokraté. Získali tím popularitu mezi nespokojenými občany, vyhráli krajské i senátní volby, a ještě mají noví krajští hejtmani pro začátek sympatickou agendu.

Není v tom vůbec žádná nadsázka, když se řekne, že politicky by zrušením poplatků nejvíc ztratili právě sociální demokraté. V této chvíli by bylo z pohledu vládní koalice i premiéra Mirka Topolánka nejlepší zrušit poplatky úplně a zkusit se domluvit i s opozičními stranami na novém regulačním systému. Jeho součástí mohou být poplatky i připojištění na méně významné či luxusní zdravotní výkony a pomůcky. Ovšem nikdo nečeká, že Topolánek bude postupovat tímto způsobem. Zřejmě se pustí do boje, aby aspoň něco z poplatků zachoval. O své pravdě je přesvědčen a nerad ustupuje. Ovšem výsledek bude zcela nepřehledný a chaotický. Pokud dosud existovaly pochybnosti, že poplatky něco regulují a omezují, teď bude jisté, že způsobují pouze chaos. Část populace bude osvobozena úplně, jiná část nebude platit v krajských nemocnicích a tam, kde lékaři na vybírání poplatků rezignují. Navíc se proti letošku výše poplatků změní.

Nastane tedy jakási poplatková agónie a bude se čekat na nějaké rozumné řešení. Jestli tohle je skvělý vánoční dárek, o tom už se dá úspěšně pochybovat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .