Úspěch nebo naopak neúspěch může zásadním způsobem ovlivnit mezinárodní vztahy i světové veřejné mínění

24. březen 2003

Jedno je jasné už po prvních sto hodinách. Invaze do Iráku vejde do dějin vojenství jako první velký konflikt, kde se způsob zveřejňování informací na obou stran předem promýšlel. Nové a nové pronikání malých skupin iráckých vojáků do spojenci obsazeného města Um Kasr a obnovování odporu, nemá z vojenského hlediska žádný smysl.

Z pohledu propagandy se to přibližuje vítězství, zvláště poté, kdy spojenci už v pátek oznámili dobytí tamního přístavu. Přístav leží mimo staré město, a spojenci ho mohou po odminování příjezdového kanálu bez překážek využívat. V televizi ovšem situace vypadá jinak. Stejně tak na druhé straně. Kolik jen toho bylo řečeno o ponaučení, které si novináři i spojenecké armády vzali z minulé války v Zálivu z roku 1991. Tehdy spojenecké velení nepustilo novináře nikam a ti získávali informace pouze z brífinků Centrálního velitelství. Tentokrát bylo na pět stovek novinářů vyškoleno ve zvláštních kurzech a desítkám z nich bylo dovoleno připojit se k vojenským jednotkám, často blízkým první linii.

Poprvé v dějinách lze prostřednictvím videotelefonu sledovat pohyb a boj jednotek skutečně v přímém přenosu. Znamená to, že veřejnost má více a přesnějších informací? Odpověď zní - samozřejmě, že ano. Více a přesnějších, ale o věcech tak marginálních, jako je pohyb vojenské kolony v poušti, či přestřelka u nějaké vesnice. Celkový obraz vojenské operace, která probíhá na území, které je pětkrát větší než je Česká republika, je úmyslně zamlžen. Dva malé příklady. Už několikrát jsme vás informovali o tom, jakou důležitost má pro úspěch spojeneckého postupu na Bagdád otevření severní fronty v Kurdistánu.

Všichni, kdo o této oblasti referují, se shodují, že se tam pohybuje stále větší množství příslušníků amerických zvláštních sil. Poslední televizní záběr amerických vojáků z této oblasti je ovšem snad tři týdny starý. Podobně jsme zmínili i důležitost západního směru útoku na Bagdád. Neexistuje jediný televizní záběr z této oblasti, a přesto, podle několika zdrojů, vedle tří z Kuvajtu postupujících proudů, o kterých máme téměř kontinuální zpravodajství, vůbec nejrychleji postupuje daleko v poušti na západ od nich proud čtvrtý, který má obchvatem dorazit na severozápad Bagdádu - možná ještě před koncem tohoto týdne. Neexistuje a nebude existovat - dokud nebude televizním štábům dovoleno je natočit. Obrysy vojenské strategie, které se začínají vynořovat, jsou však v pátý den operace podstatně jasnější, než na jejím začátku.

Spojenecké velení se viditelně pokouší co nejrychleji zatlačit elitní části divizí Republikánských gard do obranných pásem kolem Bagdádu. Intenzívní letecké bombardování se jim potom pokusí znemožnit další ústup a úkryt v hlavním městě, které by se tak proměnilo v těžko dobývanou pevnost. Když padne Bagdád, vzdají se i všechna ostatní místa, kde se zatím irácká armáda brání. Zároveň s tím se intenzívně pátrá po možných úkrytech zbraní hromadného ničení. Pondělní informace o nalezení podezřelé sto hektarové a údajně v poušti zamaskované chemické továrny poblíž města Nadžef zatím nikdo nepotvrdil. Zatím se jenom ví, že mluvčí zbrojních inspektorů OSN Ewan Buchanan řekl agentuře AP, že inspektoři nikdy neměli informace o žádném chemickém provozu v této oblasti. Poblíž Nadžefu navštívili a zkontrolovali v tomto roce pouze místní cementárnu. Pokud by se tato informace potvrdila, bylo by to největší mediální, ale zároveň i vojenské a politické vítězství, které si spojenci mohli přát. Francie se pro tento případ pojistila už minulý týden tím, že prohlásila, že pokud se potvrdí podezření, že Irák ukrýval zbraně hromadného ničení, zapojí se i do vojenských operací proti Saddámu Husajnovi.

Podle řady zdrojů se už na vojenské základny v Kataru začaly letecky přesouvat první francouzské vojenské jednotky. Minulé rozpory a naschvály by mohly být zapomenuty a z politických protivníků by rázem byli staří dobří spojenci. Rusko i Německo by vyhlásili svoji podporu a všichni dohromady společné odhodlání podílet se na poválečné rekonstrukci Iráku. Do té doby však půjde válka svojí krvavou a špinavou cestou. A poskytování a zamlčování informací už navždy zůstanou její součástí.

autor: Jan Urban
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.