USA: Zdravotní reforma prošla

Právě současný prezident Obama potřeboval takové vítězství více než většina jeho předchůdců – jako kandidát vyvolal obrovské naděje, a o to těžší bylo v reálné politice tato očekávání splnit. V zahraniční politice se zatím nic takového nerýsovalo, na Blízkém východě se situace komplikuje, a ohledně Íránu nebo Severní Koreje snad ani není třeba nic dodávat. V domácí plitice také ztrácel, a to tím spíše, že nezaměstnanost se stále pohybuje kolem 10 procent. Tato neděle je tedy možná pro Obamu okamžikem, kdy si po více než roce ve funkci konečně vytáhl šťastnou kartu.

Členové Sněmovny reprezentantů včera schválili klíčové zákony pro zdravotní reformu, která je jedním z nejvýznamnějších vnitropolitických opatření posledních desítiletí. V oblasti zdravotnictví se jí může rovnat jen zákon z roku 1965, navržený prezidentem Johnsonem, který zaváděl programy dostupné zdravotní péče pro seniory a nemajetné.

Obamův plán, který byl po desítky let snem levice demokratické strany, jde ještě mnohem dále. Jeho cílem je především učinit zdravotní pojištění dostupným – nebo dokonce povinným – pro každého občana. Momentálně je pojištěno asi 85 procent Američanů. Podle současné podoby reformy to bude 95 procent, půjde tedy o zvýšení o 10 procentních bodů.

Reforma má však i další cíle, například přimět zdravotní pojišťovny, aby neodmítaly pacienty s komplikovanými, a tedy i drahými chorobami. A za třetí, má snížit náklady na zdravotní péči, která je ve Spojených státech velmi drahá. Není tedy náhoda, že akcie některých vypasených farmaceutických firem po zprávě o hlasování v Kongresu poklesly. Tytéž léky, které se prodávají v USA za vysoké částky, si totiž lze už dnes pořídit podstatně levněji v sousední Kanadě.

Plán je poměrně složitý, a bude se muset vyrovnat s tím, že bude propojen se stávajícími plány Medicare a Medicaid, s nimiž se částečně překrývá. Systém bude také zahrnovat daňové úlevy pro podniky, aby i malí zaměstnavatelé mohli platit pojištění svým zaměstnancům; pokuty pro občany, kteří se nepojistí; a také slevy pro ty, kteří si nebudou moci dovolit ani toto nové pojištění. Měla by také být zřízena zvláštní burza, na níž by jednotlivé pojišťovny nabízely své pojistky a lidé by se tedy mohou pojistit co nejvýhodněji. Celý systém se rozběhne až v roce 2014, a do té doby také bude trvat řada přechodných opatření. Úplně bude proces dokončen až za osm let.

Historie pokusů o zdravotní reformu s podobnými cíli sahá přinejmenším do roku 1993, kdy se o něco srovnatelného pokusil Bill Clinton, podle mnoha názorů schopnější politik, než je Obama. Clinton však vzal věci za špatný konec, a proti jeho plánu se postavili i někteří demokraté. Tím byl záměr všeobecného pojištění na dlouho uložen k ledu, tím spíše, že následovalo osmileté období republikána Bushe mladšího. Obama se tedy z chyb svého demokratického předchůdce poučil, a navrhnul plán, který je mnohem propracovanější, a údajně lépe odpovídá očekáváním většiny Američanů. Zatím však ani tato zdravotní reforma není příliš populární. Proti ní je téměř 50 procent voličů, a pro jen 40. To velmi zajímá nejen Obamu samotného, ale i Kongresmany, kteří se k hlasování pro změnu nechali přemluvit. Na podzim se totiž budou konat kongresové volby, a pokus se při zavádění reformy přestane dařit, voliči to demokratům spočítají. To by mnohé z nich připravilo o živobytí, a Obamu o podporu v parlamentu.

Zatímco konzervativní kritici plánu mají proti plánu výhrady principiální, totiž že stát vstupuje do sféry, kde nemá co dělat, jiní odpůrci argumentují především tím, že bude stát velké množství peněz, a to zvláště v době, kdy se Amerika tak tak vzpamatovává z krize, z niž navíc vychází ještě více zadlužená. Obama však tvrdí, že celkově dosáhne nové schéma úspor oproti současnosti, kdy je americká péče jedna z nejdražších na světě, a přesto se jí nedostává všem, nebo alespoň ne v takové kvalitě, která by odpovídala možnostem americké ekonomiky.

Ameriku čekají ještě těžší politické střety. Pokus federálních úřadů zavést zdravotní plán se možná střetne s odporem těch států, které mají republikánské guvernéry. Ti se budou snažit znemožnit uplatnění celého zákona nebo jeho částí. To by pak vedlo k řadě žalob, jež by USA vrátily do dob, kdy se federální vláda musela prosadit proti jednotlivým státům. I kdyby však k obnovení sporů o autonomii státní legislativy nedošlo, je již nyní jasné, že zákon je historickým milníkem. Pokud však nevyjde, bude to zřejmě znamenat pohřbení Obamova prezidentství dávno před ukončením volebního období.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.