USA se chystají na mimořádně vyrovnané volby

Dozvíte se tedy, že podle některých průzkumů vede prezident Bush, podle jiných John Kerry a zapeklitost situace korunuje konstatování, že v nerozhodných státech je to úplně stejné, jako v celé unii. Typovat vítěze je, jinými slovy, sázka do loterie.

Jisté obavy vyvolává jiný průzkum, který se týká důvěry Američanů k volebnímu systému. Otcové zakladatelé Spojených států dali "novému světu" do vínku způsob volby, při kterém se (poněkud paradoxně) nemusí stát prezidentem kandidát s většinou hlasů. V konečném důsledku totiž obyvatele jednotlivých států zastupují takzvaní volitelé, kteří by podle tradice (ale nikoliv podle litery ústavy) měli dát hlasy vítězi v daném státě.

Připoměňme, že při minulých volbách nastal onen paradoxní případ, že totiž nynější prezident Bush nezískal většinu hlasů, ale získal většinu volitelů. Týdeník Economist potom na první straně vytiskl jeho fotografii s nejistým pohledem a dodal titulek: "Náhodný prezident".

Tehdy se ovšem stalo ještě něco bezprecedentního. Konečné rozhodnutí musel udělat Nejvyšší soud, protože na Floridě, kde byly výsledky nejtěsnější, probíhalo opakovaně přepočítávání hlasů. Nejvyšší soud ho posléze ukončil, a tím se stal George Bush definitivně prezidentem. Jeho rival Al Gore v zápětí vystoupil v televizi a oznámil, že se vzdává dalšího boje o prezidentské křeslo, neboť respektuje systém - nikoliv proto, že by ho výsledky přesvědčily.

Tento postoj ale, zdá se, nesdílejí mnozí voliči, kteří nyní v průzkumech vyjadřují nedůvěru a obavy, zda budou jejich hlasy tentokrát skutečně započítány. Jde hlavně o Afroameričany, kteří stojí tradičně na straně demokratů. Mnozí z nich dodnes nepovažují Bushe za legitimního prezidenta.

Za zmínku stojí skutečnost, že "náhodný prezident", jak označil Bushe zmíněný týdeník Economist, si získal po teroristických útocích na New York a Washington naopak neuvěřitelnou podporu. Z toho důvodu někteří komentátoři tvrdí, že Bush se stal ve skutečnosti prezidentem až 11.září 2001. Právě tehdy začal, podle nich, jeho skutečný mandát.

Řadu měsíců se potom zdálo, že George Bush bude neohroženě vládnout 8 let. Potenciální protikandidáti těžkého kalibru odmítali nominace s tím, že nepůjdou do předem prohraného boje. Patřil mezi ně zmíněný Al Gore či bývalá první dáma Hillary Clintonová. Nyní možná spytují svědomí, protože se ukázalo, že vysoká Bushova popularita byla přechodným jevem.

Nynější kampaň se hodnotí jako mimořádně vyrovnaná, a také mimořádně negativní. Mnoho Američanů považuje tyto volby za nejdůležitější minimálně v jedné generaci. Zaznívají hlasy, že vítězem se stane ten, kdo dostane více lidí do volebních místností. Může se stát, že vítězství bude opět těsné a rozhodne několik tisíc hlasů.

Momentálně se bojuje o klíčové státy. Těch je v širším smyslu 6, a z užšího pohledu tři. Jde totiž o poměrně složitou kombinaci počtu volitelů daného státu a šancí příslušného kandidáta. Z trojice nejdůležitějších je na třetím místě Ohio, které má 20 volitelů. Dějiny ukazují, že žádný republikán se nikdy nestal prezidentem bez toho, aby dokázal tento stát získat. Jenom dvakrát se stalo, že kandidát za demokraty vyhrál bez Ohia. Psychologicky je to tedy nepochybně, jak říkají Američané, bod zlomu.

Druhým státem v pořadí je Pennsylvanie. Ta má 21 volitelů a velké šance v ní bude mít John Kerry. Pokud by se ale Bushovi podařilo Pennsylvanii získat, byl by to zřejmě vítězný trumf, se kterým se nepočítá.

A konečně nejdůležitější mezi důležitými je Florida. Tak jako před čtyřmi lety, i nyní se tam zřejmě povede rozhodující bitva. Florida má 27 volitelů a ten, kdo v ní prohraje, bude mít těžké chvíle. Prezidentem se může stát už jenom zázrakem v podobě nečekaného vítězství v dalších státech.

Uvedené příklady ukazují, že předvolební matematika je při vyrovnaných preferencích ve Spojených státech velice složitá. Volební týmy proto nesmírně pečlivě připravují každou akci. Čas ale brzo vyprší, neboť hlasovat se bude už zítra. A bude to možná zajímavější, než seriál Dallas.