USA: Riceová nahradí Colina Powella

Co se týče zajímavostí, média zmiňují skutečnost, že Riceová bude první barevnou ministryní zahraničí. Ve třech po sobě jdoucích obdobích tedy na daném postu zaznamenaly Spojené státy vždy něco výjimečného: Madeleine Albrightová byla první ženou ve vedení State Departmentu, Colin Powell byl prvním barevným šéfem tohoto veledůležitého ministerstva a Condoleezza Riceová tam bude zase bude první barevnou ženou. Mimochodem, už před čtyřmi lety se stala první ženou ve funkci bezpečnostní poradkyně.

Pojďme ale k podstatnějším věcem a položme si otázku, jak se pod jejím vedením změní americká zahraniční politika. Do jisté míry se to bude nepochybně odvíjet od celkového nasměrování Bílého domu. Předpokládá se, že ve druhém období bude prezident Bush více vstřícný a otevřený spolupráci s Evropou, Japonskem, Jižní Koreou a dalšími spojenci. Předpokládá se i to, že jeho hlavním důrazem bude Blízký východ, kde po smrti palestinského vůdce Jásira Arafata vznikla příznivá situace pro možné obnovení mírového procesu. Prezident Bush bude chtít možná vstoupit do historie jako vůdce, za kterého vznikl stát Palestina a podepsala se mírová smlouva mezi tímto státem a Izraelam. V tomto smyslu můžeme tedy očekávat snahu o vytvoření pozitivního ovzduší.

Na druhé straně je ale Condoleezza Riceová známá jako zastánkyně tvrdé linie. V dosavadní funkci bezpečnostní poradkyně prezidenta stála na pozicích nekompromisního křídla, které reprezentoval také ministr obrany Donald Rumsfeld. Vysloužila si dokonce přezdívku "válečná princezna", neboť zastávala doktrínu preventivních útoků. Naopak, její předchůdce Colin Powell byl považován za zastánce umírněných postojů, ačkoliv on sám několikrát prohlásil, že k žádným zásadním rozporům v administrativě nedochází.

Condoleezza Riceová je navíc jednou z nejbližších osobností prezidentu Bushovi. Skoro každý víkend tráví s prezidentem a jeho manželkou. V jistém smyslu se tedy dá říci, že budoucí zahraniční politika Washingtonu bude podstatně více Bushovou politikou. Zajímavou otázkou nyní bude, kdo se stane bezpečnostním poradcem. Za jisté ale můžeme považovat to, že právě George Bush a "Condi", jak říkají v Americe Condoleezze Riceové, budou určovat hlavní směry zahraniční politiky.

O budoucí ministryni se říká, že je mimořádně disciplinovaná a velmi ambiciozní. O čem panují určité pochybnosti, jsou její zkušenosti na poli diplomacie. Kromě toho je "Condi" expertkou na Rusko, což může znamenat spíše špatnou zprávu pro některé státy takzvané staré Evropy, jmenovitě pro Německo či Francii. Na tomto místě můžeme jenom povzdechnout: kde jsou ty časy, kdy byla na State Departmentu Madeleine Albrightová, která mluvila česky, perfektně znala střední Evropu a Česko za ní například vstoupilo do NATO. Condi bude určitě udržovat blízké vztahy s Londýnem, což ještě zvýrazní úlohu Velké Británie jako mostu mezi oběma břehy Atlantiku.

Co se týče zmíněného Blízkého východu, tam by mohlo být vnímáno její vyjmenování s určitými rozpaky. Palestinci si totiž myslí, že je příliš nakloněna Izraeli. To, že prezident Bush nikdy nepřijal jejich vůdce Jásira Arafata, bylo nepochybně konzultováno s bezpečnostní poradkyní, pokud s touto myšlenkou ona sama dokonce nepřišla. Faktem ale je, že výměna palestinského vedení a nástup umírněného vedení může přinést docela jiné vztahy s Washingtonem a jmenovitě s novou ministryní zahraničí.

Izrael bude ovšem s Riceovou bezpochyby spokojen. Znamená to, že v Bílém domě defifnitivně převládne odmítavý postoj k terorismu. Řečeno prakticky, vedení Palestinců bude muset začít bojovat proti teroristům, chce-li získat přízeň Washingtonu.

Vývoj Condoleezzy Riceové prý poznamenal zážitek z dětství, kdy na vlastní kůži zakusila segregaci. Byla právě v kostele svého otce, když o kousek dál, v sousedním černém baptistickém sboru, zabila výbušnina její spolužačku. Za výbuchem byl smutně proslulý Ku Klux Clan. Rodiče ji učili, že vzdělání je nejlepší zbraní proti rasové nesnášenlivosti.

Nejprve se chtěla stát koncertní klavíristkou, v Denveru ji ale zásadně ovlivnil český emigrant Josef Korbel, otec pozdější ministryně Madeleine Albrightové. Právě tam začala politická dráha Condoleezzy Riceové - takže my si v souvislosti s jejím jmenováním můžeme říci: žijeme v malé zemi, ale vliv našich rodáků určitě není bezvýznamný.