USA a Polsko před podpisem dohody

Nicméně Polsko si vymohlo, aby první rakety protivzdušné obrany chránily Varšavu, jako strategicky nejdůležitější cíl v Polsku. Spojené státy přislíbily, že do roku 2018 prodají Polsku tolik Patriotů, aby bylo chráněno celé jeho území.

Ačkoli byla dohoda parafována pod tlakem událostí v Gruzii a bylo tedy proč spěchat, neobešla se příprava zítřejšího závěrečného podpisu bez vnitropolitických hádek v samotném Polsku. Šlo pochopitelně o další kolo pošťuchování mezi prezidentem a vládou. Šlo tentokrát o to, kde by smlouva měla být podepsána. Jestli v prezidentském paláci, nebo na ministerstvu zahraničních věcí. Nakonec se zítřejší slavnostní ceremoniál odbude v sídle předsedy vlády Donalda Tuska. Spor tím ale nekončí. Tajemník prezidenta Michal Kamiňski tvrdí, že hlava státu nedostala od předsedy vlády oficiální pozvání. Vláda to označila za výmysl s tím, že pozvánku dávno odeslala. Další nejasnosti panují kolem toho, kdo z politiků bude po podpisu mluvit. Zda prezident Kaczyňski, premier Tusk, nebo ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. V Polsku se tak začalo mluvit o tom, že smlouva bude slavnostně podepsána projev nebude mít žádný z nich.

Ani den před podpisem se neobešel bez výhrůžek ze strany Ruska. Kromě obvyklých hrozeb Polsku a Česku, že se v případě mezinárodní krize mohou stát cíly útoků, další výhrůžka směřovala do Bruselu a dnešnímu mimořádnému summitu NATO ke gruzínskému konfliktu. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško varoval, aby se Aliance nepokoušela chránit Gruzii. Připomněl, že Rusko plní všechny závazky, vyplývající z jeho partnerství s NATO, navíc se podílí na boji proti terorismu a pomáhá USA a dalším zemím při akcích v Afghánistánu. Nikdo si ale nesmí myslet, že po konfliktu v Gruzii Moskva přistoupí na budoucí členství této země a Ukrajiny v Alianci.

Alexandr Gruško zkritizoval jednostrannou podporu NATO Gruzii a dodal, že se členové Aliance ani nezmínili o tom, že agresorem byli Gruzie, její prezident Michail Saakašvili a Rusku mělo právo na obranu svých občanů.

Ruský velvyslanec u NATO Dmitrij Rogozin připustil, že dnešní jednání v Bruselu budou složitá, nicméně předem protestoval proti další podpoře Gruzii, která by jí měla přibližovat k Alianci. "Bylo by pro nás velmi složité, kdybychom museli nadále spolupracovat s někým, kdo se v době gruzínské krize postavil na stranu agresora," dodal Dmitrij Rogozin. Nedá se sice očekávat, že by státy NATO učinily nějaké konkrétní kroky ve smyslu integrace s Gruzií, nicméně Dmitrij Rogozin prohlásil. Cituji: Jestliže z Bruselu uslyšíme, že Gruzie zůstává v hledáčku NATO, bude to v našich- tedy ruských uších- znít, jako by se někdo oháněl perspektivou přijetí nacistického Německa do Aliance." Něco takového asi nemá cenu komentovat.

Na závěr ale zpět do Polska kam z ruské strany zaznívá i kritika za to, že probíhají sbírky humanitární pomoci výhradně určené pro Gruzíny. Komentáře uzavírají ruské noviny poznámkami o tom, o čem jsem se zmínil na začátku v souvislosti se zítřejším podpisem smlouvy Polsko USA o protiraketovém deštníku. List Izvjestija doslova napsal: "Sotva se polský prezident vrátil z Gruzie, kde útočil na Rusko, stal se ne poprvé terčem útoků své vlastní vlády."

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .