USA a Izraelci cvičí protiraketovou obranu
Vojenská cvičení se mohou dělat ze dvou důvodů - buďto, aby vojáci v budoucnu v reálné situaci lépe zvládali obtížné úkoly, a nebo proto, aby k takové situaci vůbec nedošlo. Americko-izraelské cvičení Juniper Cobra 10 možná patří k onomu druhému typu, i když nikdo nemůže vyloučit, že nedojde k situaci, kdy se naplní obavy a nejhorší scénář se stane realitou.
Cvičení se totiž týká obrany izraelského území v případě, že na tuto zemi kdosi masivně zaútočí pomocí raket ze severu, jihu i východu. Nikoli ze západu, protože tam leží, jak známo, Středozemní moře.
Jen trochu informovaný pozorovatel událostí chápe, o jakou hypotetickou situaci se jedná - jde o případ, kdy na Izrael zaútočí Írán svými raketami země-země, a zároveň ke koordinovanému útoku přiměje své pomocníky, tedy Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu. Není to tak dávno, co na Izrael poslal své Scudy Saddám Husejn, a rakety z Gazy i z libanonského území na Izrael dopadaly ještě docela nedávno. Je málo známou skutečností, že Hizballáh se během války v roce 2005 systematicky snažil zasáhnout zásobníky ropných produktů u Haify - a to raketami dodanými právě z Íránu. Kdyby se mu to podařilo, stálo by to tehdy Izrael pravděpodobně tisíce životů.
Právě probíhající cvičení amerických a izraelských specialistů je podle některých názorů vůbec největší akcí svého druhu v historii Izraele, podle jiných jde o rutinní akci, která se opakuje každý druhý rok. Údaje, o jejich rozsahu je tak jako tak impozantní. Celkem se do simulace útoku účastní za obě strany asi dva tisíce vojenských expertů. Američané krom toho do oblasti přivezli asi patnáct lodí, které jsou součástí pokročilého detekčního systému. Ten je vlastně unikátní kombinací několika různých systémů, což je vlastně zajímavé i z českého hlediska. Právě podobné řešení složené z mobilních zařízení na zemi i na vodě Američané zřejmě nabídnou Evropě místo původně zamýšleného a nedávno zrušeného radaru v Brdech. V případě právě probíhajícího cvičení jde o kombinaci systému Aegis, THAAD, a Patriot na americké straně, a izraelského Arrow II. Tyto systémy v kombinaci s radarem nového typu budou schopny detekovat střely stovky kilometrů před dopadem, tedy s velkou šancí na jejich včasnou likvidaci.
Právě probíhající nácvik není zdaleka jediné velké vojenské cvičení, které v oblasti proběhlo - vloni například Izraelci s Američany a Turky pořádali společný námořní trénink, a pozornost mnoha médií také připoutalo gigantické cvičení civilní obrany v izraelských městech. To mělo občany naučit, co dělat v případě útoku pomoci balistických střel s hlavicemi s chemickými nebo biologickými zbraněmi.
Každé další cvičení se odehrává v o něco napjatější atmosféře, protože podle všeho íránský nukleární i raketový program navzdory západnímu tlaku nerušeně pokračuje. Samotný Írán opakovaně varoval, že jakýkoli pokus zničit íránská zařízení na výrobu jaderných náloží bude mít za následek masivní útok na Izrael, a to i kdyby šlo o čistě americký útok. Spojené státy se snaží Izrael uklidnit ubezpečováním, že tento stát je vůči Íránu pod americkou ochranou, a zároveň ho odradit od jakékoli samostatné akce. Obamova administrativa totiž pořád ještě doufá, že Írán udělá ústupky jen na základě diplomatického jednání, a tím se podaří eliminovat nebezpečí, že Izrael se bude chtít proti Íránu zajistit samostatnou akcí. Je pravděpodobné, že Jeruzalém Washingtonu v nějaké tajné dohodě slíbil, že se nebude o nic pokoušet po tu dobu, dokud bude existovat reálná šance na diplomatické řešení.
Nicméně stále ještě pokračují spekulace o tom, jestli se Izraelci v nějakém jednostranně stanoveném okamžiku rozhodnou jednat sami. Tedy předejít nebezpečí existence jaderného Íránu a zničit jeho jaderná zařízení dříve, než Teherán oznámí, že vlastní jadernou zbraň a je tudíž nenapadnutelný - podobně jak třeba udělala Severní Korea.
Jeden názor tvrdí, že Američané Izraelcům v náletu na Írán zabrání jakýmikoli prostředky. Stále ještě vlivný Zbigniew Brzezinski například v září uvedl, že by americké jednotky rozmístěné na Blízkém východě sestřelily izraelské stíhačky letící na Írán, pokud by to bylo v rozporu s přáním USA. Američané by si nemohli dovolit být vtaženi do konfliktu - protože Írán slíbil, že v odvetě zaútočí na americké jednotky v oblasti, a to i v případě, že by šlo o čistě izraelský útok.
Zcela odlišný názor zastává Charles Wald, bývalý zástupce velitele evropského velení americké armády. Podle jeho názoru by Spojené státy v případě, že by nedokázaly Izrael od úderu odradit, raději provedly nálet na íránská jaderná zařízení samy. Jejich technické možnosti jsou totiž nesrovnatelně lepší než izraelské a nepodařený útok by byl vlastně horší variantou než žádný útok.
Izrael však ve všech případech tahá za kratší konec provazu. Neboť ať už Izrael zaútočí sám, nebo to udělají Američané, a nebo ani jeden, pořád čelí možnosti, že íránská vláda na něj jednoho dne zaútočí. Jde o možnost sice malou, ale nikoli nereálnou. Dvoutýdenní americko-izraelské protiraketové cvičení, které právě začalo, má tuto zemi na takovou eventualitu připravit. Její výsledky budou zajímat nejen izraelské, americké a íránské, ale i evropské generály a politiky.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.