Úřad pro ochranu osobních údajů v Česku je papežštější než papež, tvrdí expert
Ministerstvo školství už čtvrtým rokem zjišťuje počet romských a sociálně znevýhodněných dětí v českých školách. Jde o krok, který má zabránit segregaci romských žáků, nebo je naopak hlášení jejich počtů v rozporu s listinou základních práv a svobod?
Takzvané kvalifikované odhady vzbuzují emoce mezi učiteli. Jakým způsobem sbírat data o tom, jak jsou v českých třídách vzdělávány romské děti?
„Kvalifikované odhady nejsou jediná možnost,“ uvedla v pořadu Pro a proti mluvčí Učitelského profesního sdružení Jana Karvaiová.
Podle materiálů organizace Open Society jsou tři možnosti, jak data shromažďovat. „A právě metodu identifikace jinou osobou tato organizace označila za metodu představující ten nejkontroverznější způsob sběru citlivých údajů.“
„|My nejsme proti šetření, ale proti způsobu, jakým probíhá. Chtěli bychom preferovat způsob, kdy jsou oslovováni rodiče, kteří by dávali k tomuto šetření informovaný souhlas. Bylo by to lepší než jakékoli odhady,“ tvrdí mluvčí.
Špatné je, že o etnicitě hovoří někdo cizí, třetí osoba. Já jsem se setkala s tím, že někteří žáci se za Romy nepovažovali, i když podle kriterií České školní inspekce jako Romové vypadali. Žáci většinou říkají to, co říkají jejich rodiče, a jestli se oni za Romy nepovažují, tak je to jejich právo. Jana Karvaiová
Analytik České odborné společnosti pro inklusivní vzdělávání Jan Klusáček souhlasí, že aktuální způsob není ideální. Za ten považuje záznam o etnicitě ve školské matrice, třeba i pro potřeby dalšího sledování postupu žáka.
Ze zkušeností v zahraničí víme, že když vycházíme z označení dítěte za romské ze strany učitelů, tedy že za Roma budeme považovat toho, koho za něj považují ostatní, má to své výhody, obzvlášť pokud chceme sledovat diskriminaci, protože ta se odehrává právě na základě vnímání, a ne podle toho, zda se člověk za Roma sám považuje. Jan Klusáček
„Ministerstvo školství by tímto směrem rádo šlo, ale Úřad pro ochranu osobních údajů v České republice je tak trochu papežštější než papež, a některé evropské regulace vykládá takovým způsobem, že něco podobného není možné. Ale tak se to rozhodně nevykládá v jiných evropských zemích.“
Aktuálně není možné zaznamenávat etnicitu žáků v běžném statistickém vykazování ve školách, protože k tomu nemá ministerstvo školství zmocnění v zákoně. „Proto jsou kvalifikované odhady aktuálně jediná možnost, jak je možné získat představu o počtech romských dětí v běžných školách a mimo ně,“ vysvětluje expert.
„Navíc, pokud máme třeba Romy, kteří se sami za Romy považují, ale mají světlejší pleť, tak oni se ani s diskriminací setkat nemusí,“ připomíná Jan Klusáček.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.