Upír z masového hrobu
Kus cihly vražený do úst - tak vypadalo středověké opatření proti upírům, kteří šířili mor.
V roce 1576 postihla ostrov Lazzaretto Nuovo v Benátkách epidemie moru. Oběti byly narychlo pohřbeny do společného hrobu, který zkoumají italští archeologové. Leží zde i pozůstatky ženy, kterou podle Mattea Borriniho z univerzity ve Florencii tehdejší obyvatelé ostrova pokládali za upíra. Víra v upíry mohla vzniknout kvůli případům, kdy se v ústech zemřelého nahromadí krev a vytéká ven. V 16. století byly podle historických dokumentů tyto případy v Itálii celkem rozšířené. Kromě jiných nekalostí byli upíři obviňováni také z šíření moru, který ovšem neměli roznášet sáním krve jiných lidí, ale tím, že přežvykovali svůj vlastní rubáš. Ženě z masového hrobu v tom měl zřejmě zabránit kus cihly, který měla vražený mezi násilně rozevřené čelisti.
Borrini svůj objev prezentoval na schůzce American Academy of Forensic Sciences, který proběhl minulý týden v americkém Denveru. Úsměvy ovšem vyvolalo jeho prohlášení, že jde o prvního vykopaného upíra. Archeolog Peer Moore-Jansen z Wichita State University totiž podle zprávy na stránkách New Scientist podobně upravené kostry "upírů" již dříve vykopal v Polsku.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.