Umělý otakárek létá jako živý

Mezi různými typy motýlů jsou otakárci unikátní tím, že plocha jejich křídel je v poměru k hmotnosti těla relativně velká. Při letu je proto frekvence mávání křídly nižší než u jiných motýlů a také pohyblivost křídel je omezená. Důsledkem je, že motýl nemůže příliš kontrolovat aerodynamické síly a jeho let je v podstatě pasivní. Přesvědčivě to dokazuje právě ornitoptéra BTO (butterfly-type ornithopter), která představuje věrnou kopii otakárka Papilio karna.

„Pokud je nám známo, je to první volně létající replika, která má stejné rozměry, hmotnost i tvar jako skutečný hmyz,“ říká Hiroto Tanaka z Harvardské univerzity. Umělého otakárka sestrojil spolu s kolegy z Tokijské univerzity. Ornitoptéra se od živé předlohy neliší frekvencí mávání křídly, jejich tvarem a tuhostí. Aerodynamiku jejího letu vědci analyzovali pomocí počítačového softwaru a zjistili, že let se skutečně dá realizovat jen prostým máváním křídel bez jakékoli zpětné vazby. Takový let je z hlediska řízení velice snadný a vědci předpokládají, že svůj objev rychle využijí při konstrukci různých průzkumných robotů a nových aerodynamických systémů.

Zdroj: Bioinspiration & Biomimetics