Umělá mamutí krev pro lidské pacienty?
Krev dávno vymřelých mamutů by mohla znovu ožít. Přinejmenším u lidí, kteří potřebují „mrazuvzdornou“ umělou krev.
Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius) byl ikonickým zvířetem doby ledové. Jeho předkové vznikli v teplých podmínkách, podobných těm, v jakých dnes žijí afričtí a indičtí sloni. Před 1,2 až 2 miliony let však emigrovali do chladných oblastí Eurasie. Přežít v mrazivém podnebí jim pomáhala gigantická tělesná velikost, dlouhá srst, malé ušní boltce a také zvláštní forma krevního barviva hemoglobinu. Mezinárodní tým vědců již dříve prokázal, že geny mamuta pro hemoglobin obsahovaly mutace, které u jeho nejbližšího žijícícho příbuzného - slona indického - nenajdeme.
V další studii chtěli vědci tyto mutace strukturně a funkčně analyzovat. A protože krev mamuta nebyla k dispozici, vytvořili molekuly hemoglobinu v laboratoři podle fragmentů mamutí DNA. Pocházely ze tří jedinců, kteří zahynuli na Sibiři před 25 000 až 43 000 lety. Vlastnosti mamutího hemoglobinu pak vědci mohli srovnat s hemoglobinem člověka a slona indického. Výsledky dokládají, že hemoglobin mamutů byl méně citlivý vůči změnám teploty. Tkáně proto mohl zásobovat kyslíkem i za extrémního chladu, kdy už by hemoglobin člověka a slona svou funkci ztratil. Vědci doufají, že znalost „mrazuvzdorných“ mutací jim pomůže při navrhování umělých krevních produktů. Ty by se mohly uplatnit například při operacích srdce či mozku, které vyžadují snížení teploty pacientova těla.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
