Ukrajinsko-ruský summit přinesl minimální výsledky

20. říjen 2014

Napjatě očekávaná páteční schůzka ukrajinského a ruského prezidenta Petra Porošenka a Vladimira Putina v Miláně nepřinesla skoro žádný výsledek. Podle Putina však dosáhli dohody o obnově dodávek ruského zemního plynu na Ukrajinu – „alespoň pro tuto zimu“.

Píše to server Hlasu Ameriky. Moskva je zastavila v červnu kvůli údajným dluhům ve výši pěti miliard dolarů. Porošenko dodatečně upřesnil, že až do března bude jeho země platit 385 dolarů za tisíc kubíků plynu. Dřívější dohoda podepsaná před pěti lety premiérkou Julijí Tymošenkovou zněla na 485 dolarů.

Putin v Milánu vyzval Evropu, aby Kyjevu pomohla zaplatit ruský dluh. Několikrát nazval ukrajinský východ „Novorosijou, „Novým Ruskem“, a znovu odmítl obvinění Západu, že podporuje šest měsíců trvající vzpouru proruských separatistů zbraněmi a vojáky.

Čtěte také

Zdroje obeznámené s průběhem rozhovorů nicméně potvrdily pokrok v jednání o monitorování propustné hranice mezi povstalci a ukrajinskými vojáky.

Představitelé Itálie, Francie, Německa, Ukrajiny i Ruska souhlasili, že se ke sledování demarkační linie budou používat bezpilotní letouny.

Summit ASEM v Miláně. Zleva: Petro Porošenko, Angela Merkelová, Vladimir Putin a Matteo Renzi

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso také oznámil, že příští měsíc se v Bruselu sejdou zástupci Evropské unie a Ukrajiny a budou znovu hledat řešení krize. Jednání se podle něj zúčastní i Rusko a hovořit se má i o energetických dodávkách do Evropy.

Putin se v Miláně sešel i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která mu sdělila, že „nevidí žádný průlom“.

Jednání budou pokračovat, ale „hlavní otázka pokračujícího narušování územní celistvosti Ukrajiny zůstává nevyřešena“, cituje Merkelovou Hlas Ameriky.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: gzb
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.