U sebe doma dobře zapsaný poslanec

Toto napsal týdeník Respekt, aby nás informoval o kauze, jakých jsme zažili už řadu. Pachateli byli poslanci, ministři, dokonce i vysoko postavený soudce. Pan Šejch sice poslancuje za ODS, ale ono je to jedno, protože se tak děje (jak se říká) napříč stranami. Šéf dopravní policie, příslušný dle místa činu, k tomu řekl: Poslanecká imunita tu hrála roli. Policisté si nebyli jistí, zda mohou postupovat jako v jiných případech (konec citátu). Je zajímavé, že se tak stalo v době platnosti nového silničního zákona.

Pokud se pamatuji, byl pionýrem těchto příběhů někdejší poslanec Kavan (ČSSD). Vyslechli jsme jich tolik, že jsme si na to zvykli. Ta dáma, co drží v rukou váhy a má zavázané oči, se prostě u nás řídí ještě jakousi vyšší vůlí. Mě na příběhu pana poslance Šejcha tolik nezaujala špatně fungující Spravedlnost, ale něco jiného.

Ještě před 13, ba i před 12 lety donutil jistý poslanecký klub své členy, přistižené v opilosti za volantem, k rezignaci na mandát a k odchodu z politického života. To už se dnes nedělá. Šejchův poslanecký kolega připouští, že jeho jednání sice stranu poškozuje, ale o případném potrestání prý může rozhodnout pouze jeho domovská organizace. Tam ale pokládají jeho opilost za volantem za jeho osobní záležitost. Starostou je tam člen téže strany. Pravil (cituji): On nám tu hodně pomohl, třeba se sháněním peněz pro obec (konec citátu).

Ejhle!! - říkám si, tak takhle to vlastně funguje! - Politologové složitě vysvětlují, jaké jsou zdroje politické moci v demokracii, ale ono je to nesložité. Nikoli vůle lidu, nikoli vláda zákona, ale směřování toků peněz lokálním koteriím, klikám, klientelám, neboli - řečeno zdvořileji - místním mocenským strukturám. Krajským, městským i - obecním. Toto je zřejmě primární podmínka vstupu do politiky. A nejen vstupu, ale i vzestupu. Vzpomeňme na jistého pana Doležela (to je ten, co říkal "pět českých na dřevo"). Vliv jeho party dosáhl převysoko, až k privatizaci petrochemického kolosu. Ale svými kořeny tkvěl doma, v místě. Jeho pád proto strhl sebou i starostu jistého jihomoravského městečka (jedno, kterého).

Když páni poslanci koncem roku tzv. porcovali medvěda, pranýřovala to média jako cosi ostudného. Asi jako když se někdo "neslušně zachová". Omyl! To bylo velmi prozíravé (možno říci i "logické") vyživování faktického zdroje jejich politické moci. Z jejich hlediska není důležité, jak se chovají ve Sněmovně, ale jak jsou zapsaní, jak fungují tam u nich doma.

Před 15 lety se v tisku občas přetřásaly tzv. staré struktury, čili zájmová propojenost exponentů bývalého režimu a jejich vliv na průběh transformace. Časem je nahradily nové struktury, vytvořené polistopadovými konjunkturalisty. Ti prvosledoví využili ODS, druhosledoví ČSSD. Voličsky slabší strany přicházejí při tom poněkud zkrátka, ale taky tomu přišly na chuť. Proto si lidovci před časem zvolili předsedou pana Kalouska. I pan Šimonovský se nejprve dobře zapsal tam u nich doma, v Brně. Ani Zelení nejsou toho ušetřeni, jak ukázaly volby starosty Prahy 5.

Politici se často ohánějí sliby, které dali voličům. Chyba lávky: voliči, i ti, co jdou k volbám, většinou nevědí, koho volit. Zdá se, že jde o něco jiného. Mechanismus naší demokracie se sice vytváří zdola, ale motivem není vůle lidu, nýbrž obratnost ve zvládání finančních toků. Rozhodčími číslo jedna jsou místní mocenské struktury. Nejprve obecní či městské, pak kdysi okresní, nyní ty krajské. A pak ty výše položené. Harmonizace nových struktur zdola nahoru je u nás obsahem politického procesu. Slyšeli jsme např. (a bylo to řečeno natvrdo), že hejtmanům, exponentům místních struktur, záleží na tom, kdo bude v čele ministerstev, která mají pod palcem finance a místní rozvoj. Proč? Je to přece jasné.

Pro mě je nejdůležitější otázkou, jak a zda vůbec funguje tam dole, v "místech", tzv. občanská společnost, která má být zdrojem a korekturou těch místních mocenských struktur. Mám zlé tušení, že nefunguje.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .