Týden po dohodě o předčasných volbách

A hle, záhy nato bleskově provedený průzkum veřejného mínění většinově ocenil tuto volbu, což je asi dalším jasným dokladem, že čeští voliči mají svých profesionálních politiků plné zuby. Fischer začne po Velikonocích sestavovat vládu a na politické scéně zatím dává prostor pro spekulace a spory, v kolik mají státní zaměstnanci končit práci na Velký pátek. On sám jako nyní nejvýše postavený úředník zatím v tento den zjevně nepracuje.

Ale už po Velikonocích se začnou ukazovat rizika tohoto netradičního řešení za českého předsednictví Evropské unie. Předně - politikové hodili ručník do ringu a zjevili veřejnosti, že nemají žádné jiné řešení. Zcela selhali, což se jistě neprojeví růstem už tak bídné prestiže této profese.

České předsednictví dokončí nepolitici, čímž se dokonale naplní skepse prezidenta Klause, že beztak nejde o nic jiného než o úřední úkon. Česká republika řekla světu, že nemá už žádné další evropské ambice.

Vláda s omezeným mandátem a politicky neplnohodnotná má ale obtížné postavení i v řešení dopadů hospodářského poklesu. Naději, že by snad díky své nepolitičnosti sáhla k nějakým nepopulárním opatřením, je mizivá.

Z prosakujících jmen možných ministrů je patrno, že mají něco společného, nejsou širší veřejnosti nijak známa a hlavně, podobně jako premiér Fischer, jejich nositelé nemají žádné politické ambice. Je to vláda bez ambicí.

Nabízí se zlomyslná poznámka, že to bude jistě proto, aby snad některý z nich nemohl politikům přerůst přes hlavu a získat mimovolně důvěru veřejnosti. Při výkonech politických profesionálů by to ani nemuselo být tak těžké.

A co je nejhorší - řešení, které bylo zvoleno, jde mimo platné ústavní mechanismy, předčasné volby mají být vyvolány účelovou jednorázovou změnou ústavy. Pokud toto někdo chce označovat za vítězství, pak jedině Pyrrhovo.