Týden očima Petra Schwarze: Logika dvouhlavého hada
Minulý víkend skončil letní čas, neděle tak byla o hodinu delší, a o tuto hodinu se tedy prodloužil i čas zbývající do konce tohoto nepříliš radostného roku.
Norská ministryně obchodu – do jejího resortu střídání času patří – se za to spoluobčanům omluvila. Bylo to milé a případné gesto, tenhle rok je opravdu, jak podotkla, vysilující.
Čtěte také
Svátek oslavila Nina, Beáta, Erik, Šarlota, Zoe, Silvie, Tadeáš a u nás hlavně Česká republika, tentokrát tišeji než jindy a nakonec bez trachtace na Hradě, letošní ocenění dostanou svá státní vyznamenání až za rok, pan prezident měl aspoň televizní projev. V barvách české vlajky se za to rozsvítila nejvyšší budova světa, Burdž Chalífa v Dubaji, se svými 830 metry ještě mnohem vyšší než nově u Austrálie objevený půlkilometrový korálový útes, který jinak překonává výškou i ty nejslavnější světové mrakodrapy.
Se státním svátkem začala platit další a přísnější protikoronavirová opatření, zákaz nočního vycházení, omezení otevírací doby naprosté většiny zbývajících obchodů a jejich uzavření v neděli, zákaz trhů kromě farmářských – jenže ty dostaly takové omezující podmínky, že se prakticky zákazu rovnají, jen to vláda neříká napřímo.
Ať se dvouhlavý had nestane symbolem této doby
Bohužel se Babišův kabinet přidržel své zaběhané praxe, takže pokud vláda má nějaké logické důvody pro to, že sáhla zrovna k těmto opatřením, má nějaké podklady ukazující, že právě tato opatření zaberou, vychází z nějakých zkušeností, úvah, studií, dosti důkladně to všechno utajila.
Čtěte také
Takto i mnozí, kteří jinak chápou, že je potřebné v této chvíli razantně podvázat šíření koronaviru, dříve než se zahltí zdravotnictví, že je potřeba co nejvíce zamezit zbytečnému a blízkému setkávání, že nosit roušky je především ohleduplností vůči ostatním a zároveň určitým rituálem, který nás neustále upozorňuje, že je potřeba si dát pozor a tak dále, tak i mnozí z těch mohou těžko chápat, proč třeba na farmářských trzích pod širým nebem je potřeba, aby lidé kolem sebe měli průměrně čtyři až pět metrů volného prostoru, když v uzavřených obchodech i jinde na veřejnosti je potřeba dodržovat odstup dvou metrů.
Jestli k tomuto faktickému zákazu farmářských trhů (protože v praxi se taková opatření dodržovat, a hlavně vynucovat nedají) vedlo něco více než situaci na pražské náplavce značně zkreslující fotografie, nad kterou se pohoršil premiér Babiš, proč je tedy pro ty, kteří si na trhy chodili pro čerstvé potraviny, bezpečnější nakupovat v uzavřených obchodech. Kde navíc omezení otevírací doby povede podle logiky i zkušeností prezentovaných třeba Svazem obchodu a průmyslu spíše k tomu, že více lidí bude nakupovat ve stejný čas a na jednom místě bude jejich hustota větší.
Čtěte také
Pokud tedy vláda má opravdu důvody myslet si, že je to jinak, měla by je vysvětlit veřejnosti, třeba tomu tak je. Takto ale přijatá opatření působí spíše jako střelba od boku naslepo a vytváření dojmu, že zodpovědní něco dělají. Vyžadovat slepou poslušnost vydaným rozkazům má smysl v armádě, když nezbývá jiná možnost, ale v demokratické společnosti to nikdy žádnou velkou úspěšnost nemělo.
Vládní koalice dokázala tento týden ale zaujmout i jinak. Při své snaze proměnit v cár papíru vládou přijatý návrh státního rozpočtu na příští rok zrušením superhrubé mzdy – a to by do onoho rozpočtu udělalo díru za velké desítky miliard – předložily obě vládní strany každá svůj vlastní návrh řešení, které stojí proti sobě. Tady už těžko hledat logiku, pokud tedy tímto způsobem nechtějí z rušení superhrubé mzdy vycouvat.
Čtěte také
A podpisem prezidenta Zemana pod příslušný zákon se tiše zavřela voda nad elektronickou evidencí tržeb, klíčovým projektem současného premiéra Babiše v minulém volebním období. Oficiálně sice byla zrušena jen na příští dva roky, její resuscitace ale nevypadá moc reálně.
Jako jeden z hlavních důvodů pro zavedení EET byla prezentována snaha narovnat podnikatelské prostředí. Teď vláda dává nepřímo najevo, že v nastávajícím těžkém období nebude dodržování pravidel tou největší prioritou, a to není moc povzbudivé. To ale nemění nic na tom, že celý projekt EET nebyl zrovna povedený a málokdo ho bude oplakávat.
V Londýně opět ucpal kanalizaci obrovský balvan tvořený hlavně sraženým tukem, vážil dobrých deset tun. Na Floridě odchytili dvouhlavého hada, štíhlovku americkou. Dožije v péči lidí a to je její štěstí, ve volné přírodě by ji nejspíš žádná dlouhá budoucnost nečekala.
Dvouhlaví hadi se čas od času po celém světě rodí, mívají ale společný problém – jejich hlavy, každá se svým mozkem, se navzájem nedokážou příliš dohodnout a tělo pak moc netuší, co má vlastně dělat, a je celé zmatené. Ať se dvouhlavý had nestane symbolem této doby, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
