"Tukové lešení" pro buněčnou kulturu
I ve výzkumu se občas stane, že něco, co chtěl člověk zahodit, se nakonec ukáže jako velmi cenné. Přesvědčili se o tom vědci z Rice Univerzity, kteří hledají lepší způsoby pěstování lidských buněk.
Vědci nechávají buňky růst na zvláštním „lešení“, které jim pomáhá dospět a růst. Doufají, že uměle vypěstovaný materiál by se jednoho dne mohl začít používat k náhradě tkání. Mezi pěstovanými buňkami byly i adipocyty, které tvoří tuk. V kultuře vylučovaly lepkavou substanci, kterou vědci nejprve pokládali za kontaminaci a zbavovali se jí. Pak ale přišli na to, že nechtěná substance z tukových buněk tvoří extracelulární matrix – jakési biologické lešení, které si naopak velmi přáli získat. V živém organismu je totiž extracelulární matrix prostředím, které buňky obklopuje, spojuje i chrání. Navíc umožňuje jejich vzájemnou komunikaci a podílí se na diferenciaci buněk.
Vědci zjistili, že lepkavá hmota z tukových buněk může vytvořit základní membránu, ve které se kmenové buňky mohou uchytit a dospět do tkáňových buněk. Ty pak vytvářejí látky, které už nepotřebné „lešení“ pomalu rozloží. Ke stejnému účelu se zatím používaly směsi proteinů, které sekretují rakovinné buňky a které se proto nedají použít v tělech pacientů. Biologické „tukové lešení“ by proto představovalo mnohem výhodnější alternativu.
Zdroj: FASEB Journal
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
