Trumpův protekcionismus Americe nepomůže, tvrdí Švejnar. Hrozí obchodní válka a celosvětová krize?

21. květen 2018
"Byl jsem požehnán skvělými geny," zhodnotil Trump svůj zdravotní stav ještě jako prezidentský kandidát.

Donald Trump se rozhodl americký trh chránit prostřednictvím cel uvalených nejen na dovoz hliníku a oceli, ale i na další vybrané zboží. Největší ránu zatím Spojené státy uštědřily Číně, která už v reakci na to zavedla vlastní cla.

„Doufejme, že to není začátek obchodní války. Myslím, že je to začátek tvrdého vyjednávání. Spojené státy i Evropa, Japonsko nebo Jižní Korea mají zájem na tom, aby se Čína otevřela, a Trump se snaží být tím razantním hráčem,“ říká ekonom Jan Švejnar.

Protekcionistická politika podle něj americkému trhu nepomůže. Krátkodobě má sice pozitivní dopad na průmysl, který je ochraňován, ale negativně dopadá na všechno ostatní. Cla na hliník nebo ocel zvyšují ceny produktů, které tyto suroviny využívají, například automobilový průmysl.

Levná čínská ocel by následně mohla zaplavit evropské trhy. „Země by se začaly chránit a může to vést k celosvětové krizi, kterou jsme viděli ve 30. letech 20. století. Ochranářská opatření tehdy vyvolala odvetu, to vedlo k dalším opatřením a ekonomiky celého světa začaly klesat,“ varuje.

Dávám tomu malou pravděpodobnost (velké hospodářské krizi), protože všichni hráči si toho jsou vědomi. Ale ve víru odvetných opatření se může stát něco, co nikdo neočekával.
Jan Švejnar

Trumpově ochranářské politice by podle ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku Švejnara mohla lépe čelit integrovaná Evropská unie: „Pokud bude sjednocená a mít jednu hospodářskou a zahraniční politiku, tak bude mnohem silnější. Trump respektuje sílu,“ upozorňuje Švejnar.

Státní kapitalismus

Ekonomický model Číny je založen na kombinaci centrální kontroly, od ekonomiky po politický život, možnosti podnikat a fungování konkurence. „Čína hodně investuje, spotřeba byla zatím omezená, ale očekává se, že poroste a stane se motorem ekonomiky,“ přibližuje.

Čínská ekonomika roste už 40 let, což je dosud nejdelší období podobně rychlého růstu, například Japonsko nebo Jižní Korea rostly kratší dobu. „Je to skvělý výsledek, ale jsou tam nevyřešené problémy. Bude čím dál vzdělanější společnost ochotná tolerovat komunistický systém? Nebo je tam nedokončená revoluce v politicko-občanském smyslu?“ zamýšlí se Švejnar.

Prospěšná cenzura?

Podle amerického ekonoma Davida Yanga ze Stanfordovy univerzity spolu demokracie a ekonomický růst úzce souvisejí, není ale jasné, co je příčina a co následek. Spojené státy se léta snaží vybudovat vysokorychlostní železnici, ale je těžké to prosadit. Čína to dokázala za deset let.

„Silné investice do infrastruktury velice přispívají k rychlému růstu čínské ekonomiky. Bude ale trvat ještě řadu let, jestli se i tento alternativní model ukáže jako úspěšný, nebo zda uvidíme, že jediným skutečně použitelným modelem je demokracie,“ dodává Yang.

Připomíná také, že čínská cenzura má vedle politických i ekonomické motivy. Domácím internetovým firmám umožnila vyrůst do světové velikosti: „Čínský Google nebo internetový gigant Alibaba v posledních deseti letech vykazovaly úžasné hospodářské výsledky. Staly se velkými tahouny čínské ekonomiky.“

Asijské století

Ekonom Federico Steinberg tvrdí, že 21. století bude patřit asijskopacifickému regionu. V 60. letech byl čínský dělník dvacetkrát méně produktivní než americký, dnes je to už jen čtyřikrát. A síla asijských ekonomik bude dále růst.

„V Evropě si musíme zvyknout, že když nebudeme mít stmelenou pozici, budeme mít menší slovo na trhu. Podle mě je jediná cesta pokračování ve větší hospodářské integraci v eurozóně, ale také v politické a bezpečností oblasti. S brexitem i s panem Trumpem se musíme nějak vypořádat,“ zdůrazňuje Steinberg.

  • Ekonomické
  • Rozhovor
  • byznys
  • Spojené státy americké
  • Donald Trump
  • obchodní válka