Trump se snaží napodobit Nixona a vlákat demokraty do pasti, upozorňuje Tomáš Klvaňa

31. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tomáš Klvaňa
0:00
/
0:00

Ve Spojených státech roste napětí spojené s protesty proti rasismu a policejní brutalitě, které se promítá i do kampaně před listopadovými prezidentskými volbami. Oba hlavní kandidáti na to reagují předvídatelně, říká Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.

„Prezident Donald Trump na tom postavil své hlavní téma, tedy návrat k pořádku a politiku silné ruky, která zamezí protestům. Hrozí, že se demokraté nechají zatáhnout do republikánské pasti,“ vysvětluje Klvaňa.

Podle něj se kandidát demokratů Joe Biden ocitl v defenzivě, protože republikáni mají v tomto tématu výhodu. Demokraté se naopak budou snažit jako hlavní téma kampaně prosadit zvládání pandemie nemoci covid-19, v čemž Trump podle Klvani selhal.

Čtěte také

Téma „práva a pořádku“ se prý Trump snažil akcentovat posledních několik měsíců, kvůli koronaviru se mu to ovšem nedařilo.

„V některých amerických městech teď ale začíná přihořívat a hořet. Situace začíná vzdáleně připomínat rok 1968, kdy americká města opravdu hořela a při rasových nepokojích v ulicích umíraly desítky lidí,“ připomíná Klvaňa.

Trump se snaží stylizovat jako Nixon č. 2. Prezident Nixon tehdy toto téma využil a vyhrál s ním volby.
Tomáš Klvaňa

Prezident bělochů?

Trump přišel se sloganem Bojuji za tebe!, v originále Fighting for you!

„V zásadě jde o jakýsi etnonacionalismus. Republikáni to neříkají úplně otevřeně, i když někteří ano. Snaží se bělošské střední třídě vnuknout pocit, že je v ohrožení. A že jediná strana, která stojí za ní a bude ochraňovat její zájmy, jsou republikáni. A to je ohromné uhnutí od několika desítek let amerického konzervatismu, který se snažil oslovovat všechny Američany,“ upozorňuje expert a publicista.

Čtěte také

Klvaňa zároveň podotýká, že s politikou identity nezačali republikáni, ale už před mnoha lety demokraté – a Trump rukavici zdvihl. „Sází na jakýsi nativistický rasismus americké populace, a to si myslím, že sází na špatnou kartu. Během posledních několika týdnů a měsíců se ukázalo, že většina Američanů není rasistická.“

Bidenovi by Klvaňa radil, aby nesázel na Trumpovu politickou nešikovnost a aby se radikálně odřízl od radikálů v Demokratické straně, „různých anarchistů a lidí, kteří protesty ve městech podněcují“.

Dva světy

Americká ekonomika v důsledku koronavirových opatření výrazně zpomalila a podle Klvani je to zčásti vina i Trumpa. Američané přesto v ekonomických otázkách více věří republikánům než demokratům.

Čtěte také

„Nevypadá to, že by se jim podařilo přesvědčit Američany, že za neutěšený stav ekonomiky může především Trump a jeho vláda. V tuto chvíli pořád výrazně vede Joe Biden, a to celostátně i v klíčových státech. Ovšem kombinace nepokojů a neschopnosti demokratů hrát téma ekonomiky by mohla přispět k tomu, že volby budou velmi těsné,“ zdůrazňuje Klvaňa.

Demokratům podle jeho názoru ve volbách nijak výrazně nepomůže to, že kandidátkou na viceprezidentku je Kamala Harrisová, tedy žena černé pleti s jamajskými a indickými kořeny, pro velkou část Američanů je to ale důležitý symbol.

Harrisovou Klvaňa popisuje jako středovou političku, která se bude snažit sjednotit široké spektrum potenciálních voličů demokratů od extrémní levice po konzervativní republikány.

Biden a Trump by se měli střetnout ve třech předvolebních debatách, které budou podle Klvani rozhodující. Soupeřit v nich budou dvě zcela odlišené vize Spojených států. „Dá se říci, že Biden a Trump spolu nemají téměř nic společného,“ míní akademik.

Co by se mohlo stát, pokud by Trump neuznal případnou porážku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související