Tropická dieta našich časných předků

V roce 1993 byly v Čadu nalezeny fosilie australopitéků nového druhu Australopithecus bahrelghazali. Pocházely z asi 3,5 milionu let starých pískovcových vrstev bohatých na jíl a nálezy fosilií vodních živočichů i zvířat, která se živila spásáním trávy. Naznačuje to, že domovem australopitéků byla otevřená travnatá krajina s mnoha vodními toky, které ústily do Čadského jezera.

Mezi fosilními nálezy australopitéků byly i zuby, jejichž izotopové složení vypovídá o potravě, kterou jedinec konzumoval v průběhu života. V případě australopitéků z Čadu obsahovala zubní sklovina velké množství izotopu uhlíku C13. Naznačuje to, že hlavní složkou potravy australopitéků byly tropické trávy a další rostliny s takzvanou C4 fotosyntézou. Takovou dietu nenajdeme u žádného druhu afrických lidoopů, mezi ostatními primáty jsou jedinou výjimkou paviáni ze savan.

Australopitékové však zřejmě jedli ještě větší množství C4 rostlin než paviáni. Naznačuje to, že už před 3,5 miliony let se předkové člověka potravně oddělili od jiných primátů. To, že dokázali přežít na dietě složené především z C4 rostlin, jim umožnilo opustit stromové porosty a kolonizovat nové prostředí: otevřenou travnatou krajinu.

Zdroj: Science Daily, PNAS