Trojkoalici zvoní hrana

Takže na veřejnost byl vyslán další signál, že současná patová situace bude s největší pravděpodobností prolomena dohodou občanských a sociálních demokratů. Ostatně Václav Klaus se už delší dobu netajil tím, že by uvítal vznik vlády, která by měla stabilnější podporu, než převahu jednoho či dvou poslanců. Když se k tomu přidá fakt, že Klaus byl jedním z architektů tzv. opoziční smlouvy po volbách v roce 1998, dá se celkem dobře odhadnout, jakým směrem bude posouvat další vývoj.

Zároveň není překvapením, že šéfové zelených a lidovců se zatím tzv. trojkoalice nechtějí vzdát. Jak pragmaticky vyjádřil Martin Bursík, je si vědom toho, že v případě jednání dvou nejsilnějších stran budou zelení i lidovci prakticky vyřazeni ze hry. Platí to však pouze za předpokladu, že zelení budou i nadále odmítat spolupráci s ČSSD, která by se na vládní úrovni musela opírat o nějakou formu podpory komunistů. O KDU-ČSL lze říci prakticky totéž. Samozřejmě s dodatkem, že by sociální demokraté i lidovci zapomněli na rozpory, které mezi oběma stranami vznikly v době společného vládnutí.

Pokud se tak nestane, může začít tvrdé vyjednávání o projektu založeném na spolupráci ODS a ČSSD. Pokud by se přece jenom objevily alespoň náznaky změny postoje zelených nebo lidovců, případně jednotlivých poslanců, zkomplikovalo by to občanským demokratům jejich už bez tak složitou cestu, jak se dostat do vlády. Sociální demokraté by v tom případě totiž získali trumf v povolebním vyjednávání. Mohli by zvažovat, zda se jim vůbec vyplatí složitě vyjednávat kompromisy s ODS, když by mohli vytvořit vlastní koaliční kabinet se zelenými a lidovci, který by se opřel o toleranci komunistů.

Momentálně je to varianta obtížně představitelná. Po předvolební kampani a rozložení sil po volbách v roce 1998 však ve stejné pozici byla i nějaká forma spolupráce ODS a ČSSD, a přesto nakonec spatřila světlo světa tzv. opoziční smlouva. Zkrátka v české politice nelze úplně vyloučit žádná řešení, byť se mohou na první pohled zdát hodně krkolomná.

V souvislosti s postavením sociální demokracie v povolebním vyjednávání je zajímává jedna věc, které se prakticky vůbec nevěnuje pozornost. Řeč je o tzv. bohumínském usnesení, které by mělo i nadále platit. Zjednodušeně řečeno, sociální demokraté si odsouhlasili, že na vládní úrovni nebudou spolupracovat s komunisty. Proto je zajímavé, že se automaticky považuje za bernou minci, že ČSSD počítá s podporou komunistů. Tedy, že zde máme kompaktní blok sta poslanců.

Z toho se vychází při tvrzení, že pro vládnutí potřebuje ČSSD získat jeden jediný hlas z tábora tvořící se trojkoalice. Spolupráce na vládní úrovni totiž nespočívá pouze ve vzniku koalice, ale také v podpoře sociálnědemokratické vládě, byť by v ní neseděl jediný komunista. Ostatně pragmatický přístup ke KSČM ze strany Jiřího Paroubka je momentálně tím rozhodujícím trumfem, který umožňuje sociálním demokratům zásadním způsobem ovlivňovat povolební vývoj.

Znamená to, že volební pat podle všeho definitivně zbořil tabu, že komunisté mají nulový koaliční potenciál a že nebudou zapojeni do vládní hry. Hodně k tomu přispěl jejich nízký volební zisk. ČSSD se tak dostala do pozice, že svým způsobem může diktovat podmínky, jak by spolupráce levice měla vypadat. Navíc má v rukávu trumf případné změny volebního systému, který by mohl pozici komunistů ještě více oslabit. Stačí se podívat, jaké je jejich zastoupení v Senátu, do kterého se volí právě podle většinového systému. V pozici strany, která má na výběr více variant tak mohou být sociální demokraté. Samozřejmě v jejich řadách, stejně jako v ODS, se najde dost těch, kteří by se nebránili spolupráci dvou nejsilnějších stran. Tím spíš, že podobnou spolupráci na pražské radnici si nemohou vynachválit. Když se k tomu přidá vliv prezidenta republiky, nebo názor Miloše Zemana, zdá se, že i přes zmiňované další řešení je projekt budoucí vlády založený na podpoře občanských a sociálních demokratů podle všeho nejpravděpodobnější.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci "http"//www.rozhlas.cz/cro6/audio/"Radio na přání