Topolánkův kabinet balancuje na hraně
Aféra kolem vicepremiéra Jiřího Čunka zatím neutichá a celá kauza jen velmi nepravděpodobně vyšumí do ztracena. Ostatně zítřejší republiková rada Strany zelených by se měla zabývat tím, zda zelení zůstanou v kabinetu s Čunkem, nebo zda z něj odejdou. Pro šéfa strany Martina Bursíka je to nepříjemná situace.
Dá se očekávat, že bude pod silným tlakem některých stranických kolegů. Zároveň si je dobře vědom, že odchod z koalice by zelené nasměroval do opozičních lavic. Silou šesti poslanců by jen obtížně mohli ovlivňovat podobu jednotlivých zákonů. Vzhledem k tomu, že KDU-ČSL nehodlá svého předsedu donutit k odchodu z vlády, budou muset Bursík i Topolánek v nejbližších týdnech balancovat na hraně, aby se jim nerozpadl koaliční projekt dříve, než dojde k hlasování o jednotlivých reformních zákonech.
Navíc s jejich prosazením patrně spojí kabinet svůj další osud. Premiér se v médiích nechal opakovaně slyšet, že pokud reformy neprosadí, jeho vláda padne a pokusí se vyvolat předčasné volby. Přitom reformní návrhy sklízí kritiku nejenom z řad opozice, ale i od některých koaličních poslanců. Když se to dá všechno dohromady, křehká vláda je momentálně oslabena a mohla by během pár týdnů padnout.
Nelze se proto divit, že se na veřejnosti objevují nejrůznější scénáře, co by nastalo potom. Případný pád vlády by automaticky neznamenal vyvolání předčasných voleb. Ty si navíc nepřeje opozice a vzhledem k problémům kolem Jiřího Čunka ani lidovci. O změně ústavy v této souvislosti je tak zbytečné uvažovat. Premiér Topolánek by měl zároveň problém zařídit, aby sněmovna nepřijala do tří měsíců žádné usnesení k zákonu, se kterým by vláda spojila otázku důvěry.
Je tudíž velmi pravděpodobné, že by se rozběhla komplikovaná jednání. Ta by nenabízela příliš variant. Ve hře by podle všeho byla nějaká forma spolupráce občanských a sociálních demokratů, případně snaha ČSSD přesvědčit lidovce a zelené, aby vytvořili kabinet, který by tolerovali komunisté. Není tudíž nic divného na tom, že předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek na veřejnosti připustil velkou koalici jako jednu z alternativ řešení situace po pádu Topolánkovy vlády. Ostrá reakce Zdeňka Škromacha na jeho slova pouze potvrzuje, že uvnitř sociální demokracie nepanuje zrovna idyla. Svědčí o tom i zaručené zprávy šířící se kuloáry, že existuje několik poslanců ČSSD, kteří by mohli podpořit reformní návrhy vlády. Přitom nervozita v Lidovém domě by nemusela být na místě. Alespoň ne z pohledu vývoje volebních preferencí a popularity Topolánkovy vlády. Ze signálů, které se dostávají na veřejnost, se zdá, že za kulisami dochází ke střetu mezi Jiřím Paroubkem a některými jeho poradci na jedné straně a vlivnými místopředsedy Bohuslavem Sobotkou a Zdeňkem Škromachem na straně druhé. Už na březnovém sjezdu ČSSD bylo zřejmé, že Paroubkova pozice slábne.
Rozpory v sociálně demokratickém táboře tak mohou být jednou z mála pozitivních zpráv pro Mirka Topolánka. Má tak větší šanci zvládnout některé spolustraníky, kteří včele s Vlastimilem Tlustým nejsou spokojeni s reformními kroky a uvažují, že je nepodpoří. Otec rovné daně Tlustý by se tak mohl pomstít šéfovi strany. Kdyby nezvedl ruku pro vládní návrhy a kdyby je nepodpořil nikdo z opozice, mohl by tím položit vládu. Vzhledem k tomu, že Tlustý vloni po volbách byl v kontaktu s některými sociálními demokraty a byl pro nějakou formu vládní spolupráce s nimi, byl by vznik velké koalice docela pravděpodobný. Což by znamenalo konec Topolánkovy éry.
Proto musí premiér udržet svůj kabinet téměř za každou cenu pohromadě a musí přesvědčit dostatek poslanců, aby zvedli ruku pro reformní zákony. Pokud se mu to nepodaří, mohl by Topolánka zachránit snad jen rozkol v řadách sociální demokracie. Je zajímavé, že k němu za kulisami pomalu dochází.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.