Tomáš Procházka: 78 let od Mnichovské dohody

A Hitlerova figurka Konrad Henlein ultimativně požaduje připojení území zvaného Sudety k Německé říši. Po březnovém „anšlusu“ Rakouska se Československo ocitá v dlouhodobě neudržitelné situaci. Spoléhá zejména na Francii, s níž ho pojí spojenecká smlouva.

Na Mussoliniho popud se 29. října 1938 v Mnichově scházejí zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Francouzi a především Britové chtějí zachovat mír za každou cenu. A tou cenou jsou právě československé sudety. Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini těsně po půlnoci ztvrdí dohodu svými podpisy.

Československá delegace, ač nepozvána, vyčkává na konečné resume v předsálí. Její člen, Hubert Masařík, později vzpomínal: „Dveře se otevřely a vyšli Daladier a Chamberlaine. Zeptali jsme se, zda očekávají vyjádření naší vlády, ale oba mlčeli. Až Daladierův pobočník Lege nám velmi hrubě odsekl, že dohoda už je uzavřená, a považuje se za samozřejmé, že ji budeme akceptovat.“

A tak se také stalo. Československo odvolalo mobilizaci a Sudety postoupilo Hitlerovi. Svůj územní díl si pohotově ukrojili také Maďaři a Poláci. Rok 1939 navíc znamenal vyhlášení samostatného Slovenského štátu a po vpádu německých vojsk vznik protektorátu Böhmen und Mähren.

Mnichov 1938 zůstává stálým mementem

Zbývá zodpovědět otázku, jež byla po 40 let komunistickým dogmatem. Tedy, opravdu by nám Sovětský svaz přispěchal na pomoc? Odpověd zní: NE.

Na budově, kde byla podepsána tzv. mnichovská dohoda je pamětní deska připomínající odstoupení českého pohraničí v roce 1938|foto: Pavel Polák

Sověti pomoc sice přislíbili, ale když došlo na lámání chleba, začali kličkovat. Ostatně, jejich spojenecká smlouva s Československem byla podmíněna účastí Francie.

Dlouhodobě se ovšem zapomíná na jednu zcela zásadní okolnost. Představme si mapu Československa před Mnichovskou dohodou v roce 1938. Našimi sousedy byly Německo, anektované Rakousko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Nabízí se tedy logická otázka: mohla rudá armáda přes některou z těchto zemí přepravit desetitisíce vojáků na pomoc Československu? Odpověď zní: NE. V úvahu přicházející Polsko a Rumunsko totiž jakýkoliv transport přes své území kategoricky vyloučily.

A když tak slýchávám hlasy vybízející k vystoupení Česka z NATO či z Evropské unie, pokaždé si vzpomenu na slova starých latiníků : „Contra potentes nemo est munitus satis.“ Proti mocným není nikdo dostatečně vyzbrojen ( a chráněn). Natož malá zemička uprostřed Evropy.