Tišnovka. Sociální cestopis po legendární trati dýchající svobodou teplého povětří
Protíná nečernobílou hranici světů s temperamentními romskými dětmi. Míjí zkušebnu japonského divadla. Bydlí na ní rocker. Lidé si po ní zkracují cesty do práce a po nákupech. Na jejím náspu pěstují meruňky. V jejích tunelech montovali Messerschmitty.
Lidi na trati
Sbírám příběhy, zvuky. A dívám se kolem sebe. Baví mě to. Cestování, dobrodružství, a tak vůbec. Co zajímavého je v okolí železničních tratí? No tak industrie, železo, pravidelný rytmus, hromada cestujících, romantické výlety, krásné výhledy, mosty, tunely, města, památky...
Nejzajímavější jsou lidi. A žije a pohybuje se jich kolem tratí dost. Ze všeho nejvíc mě baví život lidí kolem železničních cest tak trochu zrušených. Jsou to zvláštní koridory, poněkud pozapomenuté, s kouzlem čisté geometrie, kterou si příroda organickými tvary jakoby opět bere zpět.
Příroda vs. trať
Různými, mnohdy bizarními způsoby se příroda vine kolem přísně lidských čar, křivek. Vypadá to podivně, ale lidí a jejich příběhů je tam hodně. Když stroje zmizí, kolejiště obydlí lidé a jejich fantazie. Je 130 let poté, co tudy první lidé, poprvé vlakem, jeli na Tišnov.
Jak se žije tam, kde kdysi bývala železniční trať a stále ještě je? Příběhy staré Tišnovky, trati, která má alespoň v Brně legendární přídech, jsou mnohdy bizarní.
Trať dál žije
Protíná romskou čtvrť, nečernobílou hranici světů se zamřížovanými hřišti plnými temperamentních dětí. Bývalým náspem se vzrostlými meruňkami a švestkami těsně míjí zkušebnu japonského Malého divadla kjógenu.
Dodnes je využívána pěšími jako zkratka při cestách z práce a do ní, po nákupech a s dětmi do školky. Prakticky na ní bydlí rocker Roman Dragoun. Své graffiti na zdech zadních traktů okolních zrušených továren píší studentky umělecké školy.
Trať jako paměť města
Dál z města v jejích tunelech kdysi dělníci továrny Diana GmbH montovali Messerschmitty a v okolních vesnicích rozdmýchali společenský život. Pod jejími mosty žije podivín počítající létající káňata a projíždějící cyklisty a vzpomínající na někdejší srážku vlaků nad jeho hlavou.
Z další její zastávky právě vyráží skupina mladých mužů na retrocykovýlet jako loučení jednoho z účastníků se svobodou, nebo jak se tady říká zpívání, a vytahují u toho brandy zakopané v roce 1942 a nalezené před pár týdny.
Související
-
Sklepy pod Zelňákem aneb historie brněnského podzemí. Je pod Petrovem podzemní jezero?
Pod brněnským Špilberkem bude jezdit „šalina“. Pod Petrovem je podzemní jezero, na kterém se můžete plavit na loďkách. Z Brna až do Rakouska vede tajná podzemní chodba.
-
Poslednímu dílu Adolfa Loose hrozil zánik. Teď Winternitzova vila znovu žije
I domy mají své příběhy. Odráží se v nich doba, kdy vznikly, i osobnost jejich tvůrců a stavitelů. A také osudy jejich obyvatel.
-
Zlínská rodina Miesbachů přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní problémy
V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
