Tisíciletá Karkulka
Pohádka O Červené Karkulce má původ v pohádce O neposlušných kůzlátkách. Oba příběhy mají zas sebou tisíciletou evoluci.
Na světě je nejméně osmapadesát variant příběhu, který známe jako pohádku O Červené Karkulce nebo pohádku O neposlušných kůzlátkách. V evropských pohádkách vystupuje jako hlavní záporná postava vlk. Jednou se snaží oklamat svou oběť tím, že se převlékne za její babičku. Podruhé se vemlouvá kůzlatům co nejtenčím hláskem. V Číně, Koreji nebo Japonsku zaskakuje v obdobných pohádkách za vlka tygr. Také africké pohádky využívají tutéž zápletku, jen v roli padoucha vystupují zlí obři.
Jamshida Tehraniho z Durham University zajímalo, jak se tyto pohádky vyvíjely. K příběhům zvolil podobný přístup, jaký používají evoluční biologové pro rekonstrukci „evolučních stromů“. Jen místo anatomických rysů, fyziologických vlastností nebo genetických markerů, s jejichž pomocí posuzují příbuznost organismů biologové, zvolil Tehrani celkem 72 typických rysů příběhu. Zajímalo jej například, jestli je obětí zlého hrdiny jednotlivec, jako je tomu v případě Karkulky, nebo zda v příběhu vystupuje potenciálních obětí hned několik, jako je tomu v případě pohádky O neposlušných kůzlátkách. Výsledky svého bádání zveřejnil ve vědeckém časopise PLoS ONE.
Původ pohádky O Červené Karkulce kladou literární odborníci do Číny, odkud k nám měla doputovat s obchodníky po Hedvábné stezce. Jako jeden z prvních sepsal příběh vyprávěný v Tyrolsku francouzský spisovatel Charles Perrault. O dvě staletí později, konkrétně v roce 1812, zpracovali příběh inspirovaný Perraultovou pohádkou němečtí pohádkáři bratři Jacob a Wilhelm Grimmové.
Všechno je jinak
Tehraniho výzkum tradované představy vyvrací. Z jeho analýz vyplývá, že kořeny pohádky O Červené Karkulce sahají tisíc let do minulosti a příběh se zrodil v Evropě. Do Číny se dostal ve vyprávěné podobě zhruba ve stejné době, kdy ho v Evropě sepsal Perrault. Japonská, čínská a korejská pohádka O tygří babičce přitom nese rysy společné jak příběhu o Karkulce tak i pohádce O neposlušných kůzlátkách. Pohádka tedy neputovala z Číny do Evropy, ale přesně opačně – z Evropy do východní Asie.
V Evropě vznikla pohádka O Červené Karkulce jako nová varianta staršího příběhu O neposlušných kůzlátkách. Vznik pohádky o kůzlátkách klade Tehrani do 1. století našeho letopočtu.
Zajímavé jsou osudy afrických pohádek. Mnohé nasvědčuje tomu, že na „černém kontinentu“ se nejprve vyprávěly pohádky obdobné příběhu O neposlušných kůzlátkách. Následně si ale Afričané přetvořili tuto pohádku na obdobu evropské Červené Karkulky. V biologii se takový vývoj označuje jako konvergentní. V podobných podmínkách dochází nezávisle na sobě ke vzniku stejných nebo podobných znaků, aniž by tito živočichové museli znaky zdědit od společného předka. Ještěrky gekoni tak například celkem jedenáctkrát „vynalezly“ zvláštní chloupky na chodidlech, které jim dovolují chodit po hladkých plochách a to dokonce hlavou dolů. V případě Červené Karkulky víme zatím o dvou konvergentních „evolučních liniích“ – evropské a africké.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
